ta[1v]číslo strany rukopisukto: Pamětliv buď, že smrt meškati nebude! Jakož v knihách Tobiášových tito veršíkové o tom sú napsáni: Smrt se přibližuje, utéci nelze, než dáti, což člověk dlužen, zaplatiti povinen její daň. K témuž dí svatý Bernart: Biedný člověče, proč se na každú hodinu k smrti nepřipravuješ? Mysl se již mrtvým býti, poněvadž máš z práva umříti. Pomysl na to, kterak se oči tvé opak obrátí, žíly tvé se ztrhají a srdce se rozpučí bolestí. Kto se tehdy toho báti nebude a poníží se, jistě věda, že má umřieti a v zemi se obrátiti, tuť nebude osob přijímaní, jako jest i od počátku nebylo. O témž také v knihách Královských stojí takto psáno: Všickni mřeme a jako voda se rozplyneme v zemi. A v knihách Richarda: Hodně slove smrt, neb hryzení hořké všem činí a nemóž ho žádný utéci. A k témuž v knihách o potupě světa tito veršové napsáni sú: Smrt vše podtíná, smrt všecky mrtví, což se z těla rodí, povýšené lidi ssužuje i nízké, všem panuje, v urozených císařství drží, žádného se nestydí, obecná jest všem, rovně kniežeti i vývodě, a neslitujeť se, mladé i staré pudí před se, k jejímu zařvání vše se třese bázní. Co se v světě hýbe, když ona počne bíti, každé tělo musí hynúti, před její mocí nebývá vysvobozen muž, jak koli sa silen, všeť ona přemóže, nelzeť se vykúpiti ani v smlouvu vstúpiti. Když se ona rozlítí, žádnýť ji neudaruje, také službú zhrdá, žádnému neodpustí, buď bohatý neb chudý, tuť ona rovnost drží všudy, vše pořád holí, múdrý i učený není bezpečen před ní, každý musí jíti. Neutekl před[d]před] přd ní Kato múdrý ani Sokrates dospělý