temnosti přehusté, metly tepúcích, hrozné vidění ďábluo, hanba pro hřiechy a zúfalstvie nade vším dobrým. A jinde piesmo die: Dštíti bude na hřiešníky osidla ohně, síru a duch búře, částka kalichu jich. A což se koli tuto píše o těch mukách, jestiť to jako malá drásta proti veliké nekonečnosti. Jakož piesmo die: Peklo je šachta smrtedlná, muk a vší biedy plná. Ještě znamenati máme, že zatracenci plní budú psoty a bolesti, budúť mieti pláč na očích, škřipení na zubiech, smrad v chřiepích, stonání v hlasích, strach v uších, okovy na rukú a na nohách a horkost ohně po všech údech. O tom Eclesiastes tak dí: Držetiť jej bude zámutek a súžení obklíčíť jej a všeliká bolest sřítíť se naň. A Izaiáš dí: Všeliké srdce člověčí potuchne a potříno bude, hryzenie a bolesti obdrží je jako ty, kteréž rodí, jedenkaždý bližního svého bude se strachovati tváři spálené obličeje jich. A Baruch o tom die: Černé sú tváři jich od dýmu. Neb všickni hřiešníci zčernají jako hrnec. A svatý Jan die: A bolesti rodicí přijdúť na něj. A Ozee prorok: Ó, kterak sú mnohé metly hřiešníka! Tehdáž bude moci řéci onu řeč Davida: Obklíčily sú mne bolesti smrti nečasné, ale věčné a nebezpečenstvie pekelnie nalezla sú mne. Neb propast jako rúcho oděv jeho, neb se oblekl v zlořečenství jako v roucho. A všel jest jako voda v vnitřní věci jeho a jakožto volej v kosti jeho. Budeť jemu jako roucho, kterýmž se odívá, a jakžto pás, kterýmž se opasuje. Ó, jaké to bude přieliš velmi nevolné, útrpné a nechutné roucho,