a hrubé. Na duši ten bývá lstivý, pyšný, chlubný, zrádce lidský, svádce, všudy nepokoj plodí.

Slunce hvězda najsvětlejšie, oko a osvěta všeho světa, jest osmkrát větčí než Země. Ptolomeus mistr praví, že sto a čtyrydcetikrát jest větčí. A jiní řkú, že šedesátkrát jest věčí než Země. Jest horké a světlé, vadu na sobě trpí, latině slóve elipsis.cizojazyčný text Obecné všem jest, samo o sobě svietí, oblakem se zastiení, jehož též žádná hvězda sama od sebe nečiní. Hvězdy osvěcuje prostřed jiných planet. Jest nepřétel neduživýma očima, zdravému oku jest milé. Časy rozděluje, nečistými miesty se nepoškvrňuje, zmrzlé rozpustí, kvietie otvierá, ovoce dozrává, prozřetedlné věci prochodí, neodpočívá, páry zdvihá, léto činí, když se nám přiblíží, ale když od nás odstúpí, zimu činí. Svietí, suší, horčí, zplodnost činí, červy přitahuje, zběluje. V každém znamení stojí XXX dní a X hodin, a tak v roce skoná svój běh. A Slunce činí dietě masné, krásné, oči velicé, barvy bielé z červeností, bradu dobrú, vlasy dlúhé. Ale na duši často bývají licoměrní, před lidmi nábožní a súkromě nekázaní. Často také ti bývají nábožní zákonníci, hlubokého myšlenie, mysliví, múdří. Panščí, bohatí, kratochvilní, zlých nenávidie a dobré milují.

Ctitel jest hvězda dobrotivá, slóve Dennice, když před Sluncem jde, ale když po Slunci jde, tehdy slóve Zvieředlnice, a jde vždy s Sluncem. Jest horký a mokrý a obvlažuje zlost Smrtonošovu, barvu má stkvúcí a blesknatú, mědi podobnú. A mezi hvězdami najviec svietí a běh svój skoná ve třech stech XL osmi dnech. A Ctitel činí dietě krásné tváři a silné, a najviec na oči, smilné a obočie vysoké, pucaté, masné, postavy střednie. A na duši ten bývá ochotný, poctivý, velmi úmluvný, šťasný, vodohlasu milují a hudbu, tance rozkoš a radostné veselé.