narodili se červi, a ti červé potom jiné červy rodili. Toho doličuje a řka, když by ženské vlasy s ženy čmýrné vezma pod hnój mokrý podložil létě, by se z nich had narodil. Ten by jiné hady rodil z svého semene. Viece praví, že jedna myš urodila se z hnisu a urodila mnoho z semene svého myšenec. Ale pravá zvieřata nemohú se bez semene roditi, jakožto koni, ovce, kozy, krávy a jiného mnoho. Otázal by někto a řka: Proč se z jednoho lajna mnoho mušek narodí neb hovniválóv, z některého k sobě podobné, a z některého nic, k tomu odpoviedám vedlé řečí Averoisa, že mokrost prostřed lajna od slunce se shřeje a zavře se, že ta horkost nemóž vyníti, i urodí se z něho mnoho mušek jedné tváři a jedné barvy, a to bude hvězdskú mocí. Pakli bude lajno nejednaké, tehdy na dvú miestú neb na třech zarodie se žížaly jiné a jiné. A když se urodie, mokrost okolo sebe snědie a zjedúc mokrost, i vylezú ven, zvrtajíc kóru na tom lajnu.

Také znamenaj, když se sémě mužské rozdělí a upadne v několiko příhrad dělohy, tehdy se viece dětí urodí. A když siemě vpadne na pravú stranu v dělohu, tehdy bude pacholík, pakli v levú, tehdy děvečka, pakli u prostřední příhradu, tehdy bude oběnec, maje mužské i ženské přirozenie, jemuž mnozí řékají náměséčník, ale však to dietě nenie nicmuž horší než jako jiný člověk.

O porodu dietěte allacizojazyčný text

A když již zároda u břiše utaje, tehdy devátého měsiece chce ven vyníti, a některé ženy potracují dětí pátého měsiece neb šestého, že urodí toliko maso krvavé. A to se přiházie pro mnohú věc, jedny pro nečistotu čmýry a pro shnilú čmýru. Také pro přélišné skoky, až se děloha roztrhne, protož fresly bojéce se, aby nepočaly, skáčí, tancují, běhají s jednoho miesta na druhé, ze vsi do vsi a za pasa se tepúce a léhají s muži, aby toho zapomněly. Také pro hrom, že kdyby ženy mladé