ihned přijme od něho moc chvejepotnú a hnutov přirozený. Neb Hladolet najprvého měsiece zpósobuje to jisté sémě. A tu kraluje Hladolet celý měsiec, totiž svú mocí zpósobuje. Otázka: Řekl by někto, co tu má činiti Hladolet? Odpoviedám podlé písma mistra Ptolomea, že je to tak zpósobeno od prvého počátka, totiž od boha, velikým pořádem svým, jenž jest každé věci zvláštie moci pójčil podlé jejého přirozenie. Druhý měsiec, totiž Králomoc, zpósobuje, jenž zárodětu naplní mokrostí a posílí svú horkostí podlé božého ustavenie. Třetí měsiec přijda Smrtonoš svú suchostí a horkostí zrovná rózno nohy a ruce od boka a hlavu od prsí. Čtvrtý měsiec Slunce zpósobí srdce a osrdie, kakéžkoli srdce se jest urodilo prvé. Vedlé Aristotileše srdce jest naprvé živo a naposledy umře. Pátého měsiece Ctitel zpósobí uši, chřépí, cecky a prsty. Šestého měsiece Dobropán zřédí usta, zuby a nehty. Sedmého měsiece Měsiec přijda dokoná svú mokrostí tělo a naplní svú mokrostí mezi kostmi a mezi koží. Osmý měsiec Hladolet nastúpí a tu zárodětu ustudí, osuší, protož když se dietě v osmý měsiec narodí, musí umřéti. O tom jest psáno. Devátý měsiec Králomoc svú horkostí dietě rozhřeje a mokrostí je nakrmí a z břicha je vystrčí. Desátý měsiec Smrtonoš bývá, a tak pořád etc.cizojazyčný text Toho zprávu máš v kole podepsaném z druhé strany, kterak jsú v svých bězéch a pořádiech zpósobeny planety, který z nich jest vyšší a který nižší, jakož o tom písmo po tom kole dále ukazuje. A také o planétách jest napřed nětco psáno. A toho, což jest napřed psáno, toho tuto nenie třeba podruhé psáti, neb jedno k druhému přičině, bude plnější rozum ze všeho spolu.

[#]obrázek nebo jiný grafický prvek Nebe ohnivé, v tom sú svatí, a nikdy se nehne.

Prvnie hnutovnie, a hne se za den a za noc od východu slunce až do západu a též zase a všecky jiné okroty pojímá s sebú.

Nebe křišťálové totiž hvězdné, ve stu létech hne se jedním stupněm proti prvéhnutovému nebi.

Okrota Hladoletova skoná běh svój ve třidceti létech proti prvohnutovému nebi.

Okrota Králomocova skoná běh svój ve dva sti létech.

Okrota Smrtonošova skoná běh svój ve dvú letú a ve čtvrti hodině.

Slunce skoná běh svój v roce.

Ctitel skoná běh svój ve třech stech a čtyrydceti a osmi dnech et cetera.cizojazyčný text

Dobropán skoná běh svój jako Ctitel bez deseti et cetera.cizojazyčný text

Měsiec skoná běh svój svój ve třech neděléch.

Oheň etc.cizojazyčný text

Povětřie

Voda etc.cizojazyčný text

Země.

Slušie také věděti, že jsú ješče čtyry okroty. Prvnie okrota ohně, a ta má ihned býti pod okrotú Měsécovú neb Měsiečnáře, okrota povětřé pod