[357]číslo strany rukopisupřijel k Farankfurdu s velikým lidem, proti kterému jel Kunrát, syn svrchupsaného Fridricha, chtěje ho mocí odehnati Jindřicha od ciesařstvie a stal se boj veliký léta božieho tisícieho dvústého čtyřidcátého sedmého a přemohl jest Jinřich, ale potom skuoro umřel jest. Mezi tiem Kunrát chtěl vždy na ciesařstvie, kterému když papež překážel, vedl boj až do smrti.

Rudolf, devadesátý devátý ciesař, upokojil všecky země po veliké búři, která se dála osmmezcietma let od Fridricha a od Kunráta, syna jeho. Potom o zemi rakúskú král český zašel jest s ciesařem, kterýžto král český slul Přemysl a potom Otakarus a byl pátý král a psal se král český a vévoda rakúský. I stal se boj veliký a tu jest zabit král český a mnoho Čechuov v Rakúsích léta božího tisícieho dvústého sedmdesátého osmého, a tak ciesař Rudolf podbil sobě Královstvie české i kniežetstvie rakúské, ale že Otakarus měl syna a ciesař dceru, dal dceru králi Václavovi českému, který potom byl král šestý český a založil klášter na Zbraslavi.

Adolf, stý ciesař, když král anglický poslal mu veliké penieze, aby mu lidu poslal na pomoc proti králi franskému, vzev penieze i kúpil hrabstvie, a když žádný jeho poddací nechtěl bez žoldu jeti, protože takovú křivdu učinil králi a zmeškal ho, vzali proti němu kniežata kyselost a zsazen jest proto. Potom počel ukrutnost a zabit jest v boji.

Albrecht, knieže rakúské, stý a druhý ciesař, tento, když nebyl volen ode všech volencuov, nechtěl ciesařstvie vzieti, až jednostajně