[358]číslo strany rukopisuho všichni volili. Potom jel na korunovánie s velikým množstvím [177]číslo strany ediceRakúšic[101]rkp. 1658 Rakušanů, Uhruov a jiných rozličných lidí, vyloživ klenoty, chtěje zase sehnati lakomě klada šacunky. Potom bratr jeho požádal své strany dědicstvie a on nic než věnce jemu podáno nechtěl dáti, kterého potom bratr zabil léta božieho tisícieho třístého osmého.

Jindřich Osmý, hrabie lucumberburské[102]rkp. 1658 lucemburské, stý a třetie ciesař, tento když přijel do Řezna a ta krajina také tam se sjela. Totiž spírští, pamberští a řečník mluvie, řekl, že páni prosí za toto a za toto. Ciesař jim nic neodpověděl, až řekli poddací tvoji prosí za toto a za toto, i řekl poddacím mým, chci rád učiniti, co žádají spravedlivého, ale pánóm nic nenie potřebie činiti, neb jsú páni, za něho umřel král Václav český, který byl král český, polský i uherský a zabit jest v Olomúci na záchodě dolejší dierú a umřel bez syna. Ale dceru měl Alžbětu, té dal ciesař syna svého Jana, který potom slul král Jan slepý, který udělal v Praze klášter kartúský. Rek divný zabit v Anglí léta božieho tisícieho třístého čtyřidcátého. Potom ciesař Jindřich den Matky božie na nebevzetí otráven v těle božím skrze mnicha černého predicatora. Když ho lékaři chtěli léčiti, nedal, řka: Nedaj Pán Buoh, bych život nebeský chtěl od sebe odehnati a tak umřel v náboženstvie a od té chvíle ti mniši po všem světě přijímají tělo božie z levé ruky pod kletbú a pod hřiechem smrtedlným.

Ludvík, knieže bavorské, stý a čtvrtý ciesař, byl volen toliko ode tří