[189]číslo strany rukopisunesmrtedlné. Šesté, smrtedlné jako všecky živé věci pod měsiecem.

Ale věci na světě mohú šesterým během nazvány býti. Najprvé, že by bylo něco stvořeného, toho nenie, neb die Písmo: Viděl jest Pán Buoh všecky věci a viděl, že jsú dobré. A tak nic zlého nenie stvořeno, tak jest i ďábel dobrý. Druhé, že kazí dobré, a to se nezná, než po zkaženie dobrého. Tak mol jest zlý, že kazí rúcho a nemoc člověka. Třetie, v živých věcech přirozené nepřátelstvo, jako lev že sní vola a kočka myš, to nenie zlé, neb jest od Pána Boha stvořený, neb skrze to musí svět se zachovati, neb člověk všecky věci živé hubí, aby se zachoval, a když ušlechtilejší věc, že skrze méně ušlechtilú zachovává, to jest dobré. Čtvrté, hřiechu zlé, to jest skutku zlého jako zabití člověka, zrada a jiní hřiechové. Páté, v opuštěnie dobrého jako nejití do kostela v svátek. Šesté, že jest viec bolestivá, tak oheň jest zlý, že pálí člověka a voda topí, však jsú věci dobré a nám velmi užitečné.

Trvání světa jest trvání vedlé řečí rozličných truoje. Najprvé, vedlé Aristotilešovi řeči že od počátku světa až do konce jest let třidceti a šest tisícuov a pět set let a již od počátku světa minulo jest let pět tisíc dvě stě a třidceti. A tak ještě má svět státi třidceti tisícuov a jeden tisíc a tři sta a sedmdesát let, počta od[bj]od] do léta božieho tisícieho čtyřstého a sedmdesátého prvnieho. Druhé, vedlé Pána Krista, že dí, že o po[96]číslo strany edicesledním dni žádný nevie, jedině Otec a komu chce Otec z[190]číslo strany rukopisujeviti.