[152]číslo strany rukopisubez nedostatku, od jednoho člověka pošlým i v jiné z jeho mocí vyplynulým, v kterých svátostech člověk múdrý, od člověka smrtedlného pošlých, hledí vnitř moc Ducha svatého, kterú božská moc jest ji tam nevidomě vnesla se skrze i anjelské nevídané, tu přisluhovánie, aby měl skrze nie svým hřiechóm očištěné od klauz pekelných vysvobozenie a naposledy do královstvie nebeského jako nevěda vnesenie této hromádky. Najjasnější králi, rač se držeti ó, hvězdo osvícená, aby nezatměla i s stolice královské i s nebe [78]číslo strany edicenebyla svržena. Nerač se od slunce Pána Krista nevidomého ani od slunce vidomého pravého náměstka jeho, odřezovati. Kto Tvú Velebnost jinak vede, nejsúť přietelé Tvé Velebnosti, ani těla, ani cti, ani duše. Rachel mrtva, plakala jest, když Herodes zbil dietky jejie, křik a hochtání slyšen jest jejie po mnoho stech letech umrlé. A Tvá Milost živý nechce viděti množstvie již mnoho tisíc lidu zbitého, pláče a lkání lidu chudého na Tvú Velebnost slzy až na najvyšší božský oltář vylévajícieho, již rač se ukrotiti a báti se přetěžkého meče božského. A protož teď již kroniky počnú.

Kronika jest sepsánie skutkouov, věcí i lidí znamenitějších, počna před počátkem světa a potom od počátka světa po časiech rozdielných až do tohoto času tiem úmyslem, aby lidé múdří a králové, berúce z prvotních časuov a skutkuov naučenie, uměli se zpravovati i jiného dobrého se chytiti a zlého se varujíc.

Obecní kronika jest kronika ciesařská[bb]ciesařská] czieſarzka nebo papežská a těch hlav velikých, které všecken svět řiedí a spravují a mají moc síhnúti na krále a na zprávce každého královstvie obecný, proto slovúcí neb nás zpravuje, kterak svrchu hlavy nakládali s králi a s kniežaty všech krajin a že vuobec padá na všechen svět.

Zvláštní kronika jest kronika, padající toliko na jedno královstvie, totižto na české toliko, neb na uherské neb franské, nebo anglické, a tak jiných královstvie neb kniežetstvie zvláštnie kronika slovúcí. Proto neb toliko na zvláštnie věc padá a na zvláštní miesto a na zvláštnieho krále neb kniežete neb na miesto.

Anualia jsú kniehy každého krále roční, majíc třista šedesát a pět listóv k každému roku přípravných takú měrú, že na prvním listu vypisuje se, co se dálo první den toho roku od krále v jeho královstvie a na druhým, co druhý den, až tak do konce. Pakli který list prázdný ostane, ten okazuje, že nic nebylo, proto sepsáno, abych z nich