uvolí božské zlořečenstvie. K tomu jest písem hojně doktorských, ale těm Čechové věřiti nechtie, než z Biblí písma jsú. Když Mojžieš zlořečil Datam a Abiron, tehdy svolal jest všecken lid a řekl jest, abyšte viděli moc boží nad nimi, rozkázal Mojžieš zemi pod jich nohama, aby se rozstúpila a je do propasti pohltila. To se stalo, a proto, králi milý, nemni kunšt. Teď již Vaše Jasnost několik let stojí v kletbě i svými kněžími a nechcete věděti, pravíc: My netbáme, kdy nás Pán Buoh neklne. Ale já pravím: Když moc vyší klne, že Pán Buoh klne. Ač prorok dí: Budu dobrořečiti Vašemu zlořečenstvie. Však napřed budete li koho právě zlořečiti i jáť zlořečiti budu, a tvá velebnost nevie, pravá li si proti všemu křesťanstvu. Čtenie svaté dí: Tresci ho mezi sebú a tebú, neuslyší li tebe, pověz zboru, a jestliže na to nebude dbáti, buď tobě jako pekelník. Toť jest čtenie svaté. Nahlédniť, radať jest má, kněží dobří neslúží v Mostě skuoro čtyři léta, a já viece než tři léta očekávajíc, zda li by Tvá Velebnost hnula se k někakému poddání starších tvých, ano, vždy nic. Již i já pomínil sem odstúpiti, abych duše i těla i všeho, což mám, vedlé Vašie Jasnosti neztratil, a také k tomu, že nic nemám od Vašie Jasnosti, ani co dobrého mám v Praze, ani mieti budu, leč by Pán Buoh k řádu přivedl, anebo k té vieře, všemu světu ohyzdné, přistúpil, jehož Pán Buoh nedaj na věky. Píši jako věrný služebník a přietel Vašie Jasnosti, žádaje duše Vaší spasenie i cti i zróstu i všeho dobrého prospěchu.

Co zlého činí kletba, kto v ní stojí a nedbá se odvrátiti od zlého, že činí pět