světlosti rozlévá se světlost přesvětlá ve všecky královstvie i krajiny všeho světa a v koruně královské i kniežetské vpadá blesk jasný, sláva, urozenost skrze plod rozkošný, který Pán Buoh posielá králóm a královstvím na stolice královské bez přetřenie z vysokosti, aby jako slunce svietící, jsúc od Pána Boha na stolice vysokosti posazený, mocí, dobrotú a ctností rozháněli stáda temnosti, jakožto zloděje, lúpežníky, vražedlníky, falšíře, kacieře jiné zlé lidi, ješto skutky své ve tmách a pokútně pachtí viec nežli na světle, kteří pod křídlami meče svého svěceného a spravedlivého vytrhují všickú z úst utiskujícieho nespravedlivě, pod kterými pokoj stkvie se a viera spravedlivá, svatých slov rozšiřuje se a veselost dobrých takovému králi a kniežeti, když Pán Buoh na stolici jeho pošle lucernu a nový štiepek, nový Jasnosti opatruje světu a královstvie mladé krále a kniežata v jistotě, ne bez znamenité vuole božie, slušie tomu královstvie i krajinám obliti se veselostí i plesáním, že dal Pán Buoh pomocníka světu, který nebude se liknovati za nevinného, boj vzieti a stiekánie nespravedlivého kladivem své moci potříti. Potom na nebi jest Měsiec, toť jsú dvě stvělé velebie, které stvořil Pán Buoh na nebi, totiž Slunce a Měsíc. Skrze Měsiec znamená se ciesařské duostojenstvie, které v třetie koruně béře moc a sílu svú od stolice svaté, aby vládl vším světem mocí tělesnú, vždy patře k poslušenstvie stolice