kniehy. Totiž Genesis, Exodus, Leviticus a tak dále. Starý Zákon slove proto, neb o starších a o prvnějších věcech praví než Nový, který již padl jest v uobětech v súdích, neb skrze Pána Krista máme jednu oběť stálejší, nežli jich všecky, a súd jich nemilostivý v milost obrácen jest.

Kronikářské kniehy starého zákona jsú Genesis, Exodus, Leviticus, Numerus, Deuteronomus, Josue, Judicum, Regum, Paralipomenon, Hesdras, Nemias, Thobias, Hester, Ruth, Judith, Machabeorum, neb prostě co se dálo v těch časech okazuje, jako jiné kroniky. Ale prorotské dvanádcte prorokuov větších a dvanádcte menšiech.

Nový Zákon jsú druhé kniehy zákona božieho vyčítajíce rod Pána Krista a skutky jeho svaté a ustanovenie křtu a oběti svaté těla svého svatého i krve své svaté za všecky oběti Starého Zákona a přenesenie kněžského úřadu a královského. To jest najpilnějšie poselstvie, proč jest milý Syn boží z vysokosti v tělo poslán, ačkoli jeho svaté naučenie jest k spasenie nám potřebné.

Kronikářské kniehy Nového Zákona jsú dvoje kniehy, totiž čtenie svaté, oznamujíc nám narozenie Pána Krista z panny a tří králuov příjezd a dietek zbití, utíkánie Pána Krista do Egypta, zvěstovánie anjelovo, chudobu Pána Krista, popsání všeho světa, a tak jiné věci a skutky apoštolské to oznamuje, co jsú apoštolé činili prorocské jsú Apocalipsis, múdrosti jsú svatého Pavla a canoniky.