přikazujem, aby čteno bylo na každé léto v Praze na hradě v suché dny obci.
Ustavenie o úředníciech královských
V duostojenství většiem a v úřadech větších bývá většie nesnáz, protož slušie s rozmyslem a s dobrú pamětí každému úředníky ustaviti, nežli by bez rozmysla ustavě v tesknost a v škodu přijda i hledal k tomu pomoci nebo prosil. A protož s dobrým rozmyslem přikazujem a ustavujem, aby najvyšší komorník, najvyšší sudí a najvyšší písař zemský, kteříž mají od krále usazeni býti, i jiní menší úředníci, komorníci, súdcie a písařové, ješto od těch tří najvyšších úředníkóv posazeni bývají ve všech krajích královstvie našeho českého, aby nikdy ižádný nebyl k úřadu potvrzen do života ani do kterého určeného času, než aby jej král mohl proměniti, když by se králi nehodil.
Pakli by [byl]text doplněný editorem kto tak svévolný a smělý, že by kdy který úřad z těch tří úřadóv vyprosil na králi nebo trhem nebo zástavú obdržal přes tuto zápověd k věčnosti neb pod léta, tehdy to vyprošenie neb kúpenie nemá žádné moci mieti aniž moci bude krále upomínati z toho žádnými listy ani žádným slibem.
A též ustavujem všem úředníkóm těch tří úřadóv v kraji plzenském, ač jsú nepoddáni v žádnú porobu, než v sobě jsú vysazeni. Také úplně přikazujem v kraji vratislavském a v markrabství budišínském. A proč bychom toho ustavenie
