žádné dědiny {ha ha páni}marginální přípisek mladší rukou na hrady neb na tvrze na králi neprosil ani směl prositi a zvlášť na dědiny neb na města, kterýžto jsú vysazeny na mezech královstvie českého, než aby ta města, hrady i což příslušie byli v poslušenství našem a králóv českých budúcích, jakož jsú od stara dávna byli. A také ustavujem, aby žádný král po nás budúcí těch, ktož by chtěli prositi neb prosili, nikdy v tom neuslyšal aniž komu přivolil pod ztracením svého duostojenstvie a pod přísahú, kteréž sám pán buoh mstí. A ktož by toho prosil, aby nad ním buoh duchovně pomstil a toho, což by uprosil, aby byl odsúzen.
A jiná kniežata, páni šlechtici, vladyky, měšťané i všecka obec našeho českého královstvie mají naň rukú oděnú vstáti a jeho sbožie zebrati a jej viery a cti zbaviti a odsúditi, jakožto zrádce a dráče obecného dobrého a našeho královstvie českého.
Obnovenie přísahy královské
Také má král český přisieci a přísahu učiniti, totiš obnoviti, že nikdy pro žádnú věc na mezech královstvie českého nedopustí umenšenie v žádném kraji, leč buď od meze královy komory, leč buď od meze jiných kniežat neb šlechticóv, vladyk neb měst nebo jiných kterýchž kolivěk osob, ješto k české zemi slušejí, a zvláště duostojenstvie a svobody královské aby bránil, práv a hradóv i všie obce české, jakož v prvniem našem ustavení jest popsáno.
A to dvojie ustavenie
