počestně proti němu vyšli na znamenie viery a poslušenstvie, klíče městské jemu nesúce.
A dřieve, nežli by on klíče přijal a nežli by do města vjel, má přísahu učiniti, na svatém čtení dva prsty polože, nesedě na koni, ale s koně sseda, bohu ke cti, že: Slibuji pod věrú, pod ctí, doniž jest živ, ta ustavenie ciesařova Karlova držeti úplně a docela a měst a hradóv, kteréž slušejí k koruně českého královstvie, úplně chovati a jich neutracovati. A když před nimi přiseže, tehdy jej mají přijieti za pána svého a jemu slíbiti poslušenstvie a vieru a s ním do města vesele jeti, zpievajíc na znamenie pokoje a opravy jim i všie země české.
Když krále korunují
Ustavenie přísahy, když krále korunují, kteréž věci jsú k spasení a ku obecnému dobrému ustavení, ty mají zjevny býti všie obci, aby věrní naši poznali, kterak snažně a pilně náš úmysl žádá obecné dobré zjednati v našem českém království. A protož naší mocí a zjednáním, když by koli v časiech budúcích a kolikrát koli osviecený pán král české země měl korunován býti, jakož jest obyčej, aby to bylo zjevno, a dřieve, nežli by na jeho hlavu koruna byla vstavena rukama posvěcenýma kněze arcibiskupa pražského, kterýž tu chvíli bude, anebo když by kostel pražský a stolice arcibiskupova tu chvíli prázdná byla, ale jiného preláta, kterýž by k tomu byl zvolen, ten král má zjevně přísahu učiniti, aby neodlučoval hradóv
