ďábel a sápal jím. L9,43 I požehral duchu nečistému Ježíš a uzdravil jest dietě a navrátil je otci jeho.
L9,44 I divili sú se všickni velikosti božie, a když se všickni diviechu všem věcem, kteréž jest činil, vece k učedlníkóm svým: „Položtež vy v srdcích svých řeči tyto, neb zajisté budúcie věc jest, aby syn člověka dán byl v ruce lidské.“ L9,45 A oni nepoznali slova toho a bylo jest zakryto před nimi, aby nesrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
L9,46 I vešlo jest v ně myšlenie, kto by z nich byl větčí. L9,47 A Ježíš vida myšlenie srdce jich, pochopiv dietě, postavil je vedlé sebe L9,48 i vece jim: „Ktož koli přijme dietě toto ve jméno mé, měť přijímá. A ktož koli přijímá mě, přijímáť toho, jenž mě jest poslal. Neb ktož jest menší mezi všemi vámi, tenť větčí jest.“
L9,49 I odpověděv Jan, vece: „Přikazateli, viděliť sme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymietá, i bránili sme jemu, neb nechodí s námi.“ L9,50 I vece k němu Ježíš: „Nebraňtež jemu, nebo ktoť nenie proti nám, s námiť jest.“
L9,51 I stalo se jest, když se doplnili dnové přijetie jeho, a on byl tvář svú upřel, aby šel do Jeruzaléma. L9,52 I poslal jest posly před tváři svú a jdúce vešli sú do města samarského, aby zjednali jemu hospodu. L9,53 I nepřijali sú ho, nebo tvář jeho byla jdúcieho do Jeruzaléma. L9,54 A když uzřeli učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli sú: „Pane, chceš li, ať dieme, aby oheň sstúpil s nebe a spálil je?“ L9,55 A obrátiv se, potresktal jest jich a řekl: „Neviete, čieho ste duchu. L9,56 Neb syn člověka nepřišel jest duší zatratiti, ale spasiti.“ I odešli sú do jiného města a kaštelu.
L9,57 Stalo se jest pak, když sú šli cestú, vece k němu jeden: „Pójduť za tebú,
