učinil jemu Ježíš.
L8,40 I stalo se jest, když se navrátil Ježíš, přijal jest jej zástup, nebo všickni čekáchu jeho. L8,41 A aj, přijide muž, jemužto jméno Jairus, a ten byl knieže školy židovské, i padl jest k nohám Ježíšovým prose ho, aby všel do domu jeho, L8,42 nebo mějieše dceru jedinkú jako ve dvanádcti letech, a ta umieráše. I přihodilo se jest, když šel, tlačen bieše od zástupu. L8,43 A žena jedna v krvotoku byla od let dvanádcti, kterážto byla na lékaře vynaložila vešken statek svój, a od žádného nemohla uzdravena býti, L8,44 i přistúpila jest z zadu a dotkla se podolka rúcha jeho a ihned přestal jest tok krve jejie. L8,45 I vece Ježíš: „Kto se jest mne dotekl?“ A když sú všickni přieli, vece Petr, a kteříž s ním byli: „Přikazateli, zástupové tě tisknú a tlačie, a ty pak dieš: Kto se jest mne dotekl?“ L8,46 I vece Ježíš: „Doteklť se jest mne někto, neb sem já poznal, že jest moc vyšla ze mne.“ L8,47 A uzřevši žena, že by ho tajno nebylo, třasúci se přistúpila jest a padla před nohami jeho, a pro kterú by příčinu se ho dotkla, pověděla jest přede vším lidem, a kterak jest ihned uzdravena. L8,48 A on vece jie: „Dcero, viera tvá tě jest uzdravila, jdiž u pokoji.“ L8,49 A když on ještě mluvieše, přijide jeden k kniežeti školy židovské a řka jemu, žeť jest umřela dcera tvá, netrudiž ho. L8,50 A Ježíš uslyšav to slovo, odpověděl otci děvečky: „Nebojž se, ale toliko věř a zdrávať bude.“ L8,51 A když přišel do domu, nedopustil s sebú jíti nižádnému, jediné Petrovi, Janovi a Jakubovi a otci a mateři děvečky. L8,52 I plakali sú jie a kvielili všickni. A on vece: „Neplačtež, nenieť mrtva, ale spíť.“ L8,53 I posmievali sú se jemu vědúce, že jest umřela. L8,54 Tehdy on ujav ji za ruku její, zavolal
