a naleznú pokrmy, neb sme tuto na miestě pustém.“ L9,13 I vece k nim: „Dajte vy jim jiesti.“ A oni vecechu: „Nemámeť viece než pět chlebóv a dvě rybě, jediné leč bychme my snad šli a nakúpili na vešken tento zástup pokrmóv.“ L9,14 A bylo jest mužóv jakožto pět tisícóv. I vece učedlníkóm svým: „Kažtež se jim ssaditi jako na hodech po padesáti.“ L9,15 I učinili sú tak a kázali sú se ssaditi všem. L9,16 A vzem pět chlebóv a dvě rybě, vzhlédl jest k nebi a dobrořečil je i lámal a dal učedlníkóm svým, aby kladli před zástup. L9,17 I jedli sú všickni a nasyceni jsú. A zdviženo jest, což bylo ostalo, drobtóv dvanádcte košóv.
L9,18 I stalo se jest, když sám bieše modle se, byli sú s ním i učedlníci. I otázal jich a řka: „Kým mě pravie zástupové býti?“ L9,19 A oni vecechu: „Janem Křtitelem a jiní Heliášem a jiní, že prorok jeden z prvních vstal jest.“ L9,20 I vece: „A vy kým mě býti pravíte?“ I vece Petr: „Pomazaného božieho.“ L9,21 A on požehrav jim, přikázal, aby žádnému nepravili to, L9,22 pravě, že syn člověka musí mnohé věci trpěti a potupen býti od starších a od kniežat kněžských a od mistróv a zabit býti a třetieho dne z mrtvých vstáti.
L9,23 I pravieše ke všem: „Ač kto chce po mně přijíti, zapřiž sám sebe a vezmiž svój kříž na každý den a následujž mne. L9,24 Neb ktož bude chtieti život svój zachovati, ztratíť jej. A ktož ztratí život svój pro mě, zachováť jej. L9,25 Neb co jest prospěšno člověku, by získal vešken svět, a sám se zatratil a škodu sobě učinil? L9,26 Nebo kto se bude mnou styděti a mými řečmi, tiemť se syn člověka styděti bude, kdyžť přijde u velebnosti své a otcově i svatých andělóv. L9,27 Ale pravímť vám jistě,
