jsúť tuto někteří stojiece, kteřížť neokusie smrti, dokudž neuzřie královstvie božieho.“
L9,28 I stalo se jest po těch řečech jako po osmi dnech, i pojal jest Petra a Jana a Jakuba i vstúpil na huoru, aby se modlil. L9,29 I učiněna jest, když se modléše, krása tváři jeho jinačejšie a oděv jeho bělostkvúcí. L9,30 A aj, dva mužě mluvila sta s ním. A biechu Mojžieš a Heliáš, L9,31 viděni s ním u velebnosti, a vypravovali sú převýšenie jeho, kteréž jest měl vyplniti v Jeruzalémě. L9,32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtieženi jsú snem. A procítivše viděli sú velebnost jeho i dva muže, která sta stála s ním. L9,33 I stalo se jest, když sta odešla od něho, vece Petr k Ježíšovi: „Přikazateli, dobréť jest nám tuto býti. Uděláme tři stánky: tobě jeden, Mojžiešovi jeden a Heliášovi jeden,“ nevěda, co by mluvil. L9,34 A když on to pověděl, učiněn jest oblak i zastienil je i báli sú se, když oni vešli do oblaku. L9,35 A hlas stal se jest z oblaku a řka: „Totoť jest syn mój milý, jeho poslúchajte.“ L9,36 A když se stal hlas ten, nalezen jest Ježíš sám. A oni sú mlčali a nepravili žádnému v těch dnech ničehéhož z těch věcí, kteréž sú viďali.
L9,37 Stalo se jest pak druhého dne, když sú sstupovali s huory, potkal jej zástup mnohý. L9,38 A aj, muž zvolal z zástupu a řka: „Mistře, prosímť, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám, L9,39 a aj, duch popadá jej a ihned vzkřičí a tepe jím a sápá a sliní a těžce odcházie od něho lomcuje jím. L9,40 I prosil sem učedlníkóv tvých, aby jej vyvrhli, i nemohli sú.“ L9,41 A odpověděv Ježíš, vece: „Ó pokolenie nevěřície a převrácené, dokud budu u vás a dokud vás trpěti budu? Přiveď sem syna svého.“ L9,42 A když jest přistúpil, udeřil jím
