[A8r]číslo strany rukopisuBožího upřímně a bedlivě poslouchají, vnitřní osvícení mysli, obnovení srdce, otevření rozumu a smyslu. Jakož toho důvod máme při oné ženě tyatirské, o niž píše svatý Lukáš (Skut. 16.[22]A 16,14), že jest srdce její otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo. Bez takového zajisté díla Ducha svatého nic neprospěje, jakékoliv kázaní ani poslouchání, nebo zůstáva Kristus dveřmi zavřenými a knihou zapečetěnou. Jakož máme příklad na farizeich a jiných, jimž ač Kristus kázal, však jsou neuvěřili, protože jest jim Duch svatý neotvíral těch dveří. Tolikéž onino, jimž kázal svatý Pavel, jenž horší než lepší z poslouchání byli. Proti nimž řekl (Skut. 13.[23]A 13,46): Slyšením slyšeti budete, a nesrozu[A8v]číslo strany rukopisumíte. I jest tedy potřebí toho, aby člověk ten, kdož by skrz dvéře Krista vjíti a Boha Otce i vůli jeho poznati chtěl, za to Boha Otce ve jméno Syna jeho milého prosil, aby jemu k té takové potřebě ráčil dáti Ducha svého svatého. A nejvíc pak toho jest potřebí tehdy, když se má slyšeti slovo Boží, a to za obojí potřebou aby Bůh učiniti ráčil, totiž i kazatele aby zpravil i posluchačům[24]posluchačům: poſluchačum aby srdce spůsobil, neb Bůh chce za to prošen býti a také jiným Ducha svého, krom prosícím, nechce dáti. Jakž dí Spasitel (Luk. 11.[25]L 11,13): Čím pak více dá Otec nebeský Ducha svatého těm, kteříž ho prosi? Dává se nám příklad a naučení na sv. Pavlu k tomu všemu (Efez. 6.[26]E 6,18–20), nebo on napomíná církev, aby se modlila za něj [A9r]číslo strany rukopisuBohu, aby mu otevřel ústa[27]ústa: vſta jeho k svobodnému a smělému oznamování tajemství evanjelium svatého. A sám také modlil se za své posluchače Bohu (Efez. 1. a 3.[28]E 1,17 a E 3,14–19), aby jim dal ducha moudrosti a zjevení v poznání jeho. Jehožto příkladem potom i jiní v církvi Boží činili, že jsou od modliteb slova Božího kázaní a posluhování začínávali[g]začínávali] začjnawali.

Jakož pak až posavad ten takový řád v církvi Boží zůstává a trvá, netoliko jinde, ale i v tomto Království českém, v vlasti naší milé, kdež se po přečtení řečí svatých, prvé, nežli se k výkladu přistupuje, zpívá píseň, k kterémužto řádu sem i já s pomocí Boží posloužiti umínil. A poněvadž mnozí v té věci žádné šetrnosti nemají, toho nehledí, aby se jedno k druhé[A9v]číslo strany rukopisumu