Slovutné a vzáctné poctivosti panům purgkmistru a radě i obcem m[ě]text doplněný editoremsta Žatče a Domažlic, panům a přátelům v lásce Boží milým, zdraví výborné a požehnání hojné, s mnohým prospěchem při regimentu obecním i domácím, od Pána Boha všemohoucího V. M. upřímně žádám a vinšuji.

Svatý Jan, miláček Páně, napsal v Zjevení v 5. a 14. kapitolách[4]Ap 5 a 14, kterak před trůnem Božím, totiž v církvi, starci, to jest učitelové a zprávcové duchovní, hrají na harfy a zpívají píseň novou, totiž učení nové [A2v]číslo strany rukopisusvatého evanjelium, o vzáctné a nejsladší milosti Boží, o Kristu Ježíši a dobrodiních jeho, což jest nad harfy i nad všecky jiné nástroje hudebné líbeznější, ohlašují, a to se děje netoliko kázaním slova Božího, ale také i zpíváním v shromáždění církevním, čimž věřící a kající lidé bývají v srdci a v duchu svém občerstveni a obnoveni.

V té příčině svatý Pavel, apoštol Páně, všecky ctitele Boží k tomu napomíná slovy těmito (Kolos. 3.[5]C 3,16): Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě, se vší moudrosti, učíce a napomínajíce sebe vespolek žalmy a zpěvy a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu. A protož učitelové církve [A3r]číslo strany rukopisusvaté posluchačům svým z slova Božího o Kristu Ježíši káží a oni jim z téhož slova Božího zpíváním odpovídají. A jest tu jakás podivná, milá a líbá harmonia, když o čem se v církvi káže, o tom se také rozumným jazykem zpívá, a o čem se zpívá, o tom se káže. A tak jedno s druhým pěkně štymuje a srovnává. Tu také větší vzdělání, Ducha probuzeni i obnoveni se nachází. 1. Korint. 14.[6]1 C 14,3 Naproti tomu pak, kde se jiné káže a jiné zpívá, jakžto bývá, vidí se, jako by jeden sem, druhý tam jíti chtěl.

Za tou tedy příčinou mnozí pobožní pobožné písně a zpěvy na epištoly a evanjeliá nedělní a sváteční skládali, aby se k harfám a káza[A3v]číslo strany rukopisuním slova Božího štymováli a trefovali. A co může duši pobožné milejšího a sladšího býti, jako o skutcich, řečech a milostech hojných Pána Jezu Krista netoliko slyšeti, mluviti, ale i mile[a]mile] milé a radostně zpívati? Nebo se tu bez figúr a stínu vypravuje zjevně utěšená milost Boha[b]Boha] Bohá Otce, rozkošná láska Jezu Kristova i milostná dobrota Ducha svatého a jiné věci spasitedlné, kteréž předešle ani v Zákoně, ani v Žalmích, ani v Prorocích nebyly tak vyjevené a vysvětlené, jako když jsou již skrze Krista Ježíše v skutku naplněné. Pročež toho blahoslaveného času svatí za Starého zákona dočekati žádali. (Lukáš 10.[7]L 10 Římanům 13.[8]R 13 1. Petr 1.[9]1 P 1) A tak