pracovali smy, a nic smy nepopadli, ale v slově tvém rozpustímy sieti.“ L5,6 A když to učinichu, obklíčichu ryb množstvie veliké, až sě sieti trháchu. L5,7 I ponuknú tovařišóv, ješto biechu v jiné lodí, aby přišli i pomohli jim. A přišedše i naplnichu obě lodí, takže bezmál ztonuchu. L5,8 A když to uzřě Šimon Petr, pade k nohám Ježíšovým a řka: „Vystup ote mne, pane, neboť jsem člověk hřiešný.“ L5,9 Nebo strach veliký ostúpil je bieše i všěckni, ješto s ním biechu na lově rybném, ješto biechu ulovili, L5,10 takež Jakuba i Jana, syny Zebedova, ješto tovařišie Šimonovi biechu. I povědě k Šimonovi Jezus: „Neboj sě z toho, již budeš lidi loviti.“ L5,11 A přivezše k břěhu lodie, opustivše všěcko i jidechu po něm.
Sexta dominicacizojazyčný text
Mt5,20 Toho času pověděl Ježíš učedlníkóm svým: „Věrně pravi vám jedno, ač bude hojnějšé vaše spravedlnost viece nežli mistróv a licoměrníkóv, nevendete v královstvie nebeské. Mt5,21 Slyšali ste, že jest praveno starým „nezabíjej“, nebo ktož zabie, vinen bude súda. Mt5,22 Ale já vám pravi, že všeliký, ktož má hněv k bratru svému, vinen bude súzenie. A kto die bratru svému „haha“, vinen bude radú neb sněmu. Kto die bratru svému blázne, vinen jest pekelného ohně. Mt5,23 Pakli ofěruješ tvój dar na oltář a tu rozpomeneš sě, že tvój bratr jmá něco k tobě, Mt5,24 ostav tu dar tvój přěd oltářem a jdi dřieve, pokoř sě tvému bratru, a potom přijda obětuj dar tvój.“
Septima dominicacizojazyčný text
Mc8,1 Toho času když zástup mnohý bieše s Ježíšem a nemějiechu, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své i vece jim: Mc8,2 „Slituji sě nad zástupem, nebo již třetí den trpie mě, nemají co jésti. Mc8,3 A rozpustím li jě lačny v domy jich, ustanú na cestě, že někteří jsú zdaleka přišli.“ Mc8,4 Odpověděchu jemu mlazší jeho: „Odkud tyto kto bude moci tuto nasytiti chleba na púšti?“ Mc8,5 I otáza jich: „Koliko máte chlebuov?“ Otpověděchu: „Sedm.“ Mc8,6 I káza lidem siesti na zemi a vezma sedm chlebuov, chválu vzda buohu, rozlámav i dáváše učedlníkóm svým, aby položili lidu. I podali jsú lidu. Mc8,7 A měli sú rybic maličko, i ty požehna a káza položiti před ně, Mc8,8 i jedli jsú i nasyceni jsú. I sebrachu zbytky sedm košóv. Mc8,9 A bieše těch, ješto jedli, jako čtyři tisíce, i rozpusti jě.
Octava dominicacizojazyčný text
Mt7,15 Toho času pověděl Ježíš učedlníkóm svým: „Střězte sě od křivých prorokóv, ješto přichodie k vám v rúšě ovčiem, a vnitř jsú vlcie hltaví. Mt7,16 Po jich ovoci poznáte jě: azda sbierají s trnie hrozny aneb s hlohu fíky. Mt7,17 Takež každé dřěvo dobré ovoce dobré činí, Mt7,18 ale zlé dřěvo zlé ovoce činí. Nemóž dřěvo dobré zlého ovoce dáti ani zlé dřěvo ovoce dobrého činiti. Mt7,19 Každé dřěvo, jenžto nečiní dobrého ovoce, sřěží jě a v oheň vrhú. Mt7,20 Zajisté z jich ovoce poznáte jě. Mt7,21 Ne každý v králevstvie nebeské přijde, jenž mi praví: Pane, pane, ale ktož činí vóli otcě mého, jenž jest v nebesiech, ten vende v králevstvie nebeské.“
Nona dominicacizojazyčný text
L16,1 Toho času pověděl Ježíš učedlníkóm svým příslovie toto: „Jeden člověk bieše bohatý, jenž mějieše vladařě, a ten bieše omluven přěd ním, jako by byl rozptýlel jeho dobré, L16,2 a povolav vece jemu: I co slyším o tobě? Navrať počet svého vladarstvie, nebo již nebudeš viece vlásti. L16,3 I vece vladař sám k sobě: Co učiním, že mój pán otjímá ote mne vladarstvie, kopati nemohu, žebrati sě stydím. L16,4 Viem, co učiním, když budu otsazen ot vladarstvie, přijmú mě do svých duomóv. L16,5 A tak svolám všěcky dlužníky svého pána povědě prvniemu: Cos ty dlužen mému pánu? L16,6 On otpovědě: Sto lahvic olejě. I vece jemu: Vezmi svój list a sada napiš padesát. L16,7 Potom jinému vece: A ty co jsi dlužen? Jenž povědě: Sto mtuov pšence. Vece jemu: Vezi svój list a napiš osmdesát. L16,8 I pochváli pán vladařě zlostného, že jest múdřě učinil. Nebo synové tohoto světa múdřější jsú nežli synové světlonošě v svém porození. L16,9 A já pravi vám: Čiňte sobě přátely sbožie zle dobytého, a když pohynete, přijmu vás u věčná otpočivadla.“
Decima dominicacizojazyčný text
L19,41 Toho času když sě přibližováše Ježíš do Jeruzaléma, a vida město zaplaka nad ním a řka: L19,42 „Nebo by poznalo, i ty by [plakalo]text doplněný editorem, a to jest v tomto dni v tvém, jenž ku pokoji jsú tobě, ale nynie skryta jsú ot očí tvú. L19,43 Nebo přídú dnové tobě na tě a obklíčie tě nepřátelé tvoji valem a obklíčie tě a súžie tě všudy L19,44 a na zemi povrhú tě i syny tvé, ješto v tobě jsú. A neostavie v tobě kamene na kameni, protože nevieš času navštievenie tvého. L19,45 A venda v chrám počě vymietati prodávajície a kupujície v něm. L19,46 Pravě jim a řka: Psáno jest: Dóm mój dóm modlitebný jest, a vy ste učinili jej jestkyní lotrovú. L19,47 I bieše na každý den učě v chrámě.“
Dominica undecimacizojazyčný text
L18,9 Toho času povědě Ježíš k jedněm, ješto v sě úfáchu jako spravedliví a z hřiechu jinými, tuto pověst a řka: L18,10 „Dva člověky vstúpista v chrám, aby sě modlila, jeden licoměrník a druhý zěvný hřiešník. L18,11 Licoměrník stoje toto u sebe modléše sě: Hospodine, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, lúpežníci, nepraví cizoložníci a také jako tento zěvný hřiešník. L18,12 Postím sě dva dny do téhodne, desátky dávaji všeho, jímžto vládnu. L18,13 A zěvný hřiešník zdaleka stoje, nechtieše ani očí k nebi vzvésti, a tlučieše sě v své prsi a řka: Bože, buď milostiv mně, hřiešnému. Věrně L18,14 pravi vám, vstúpil tento v dóm svój a i jsa spravedliv učiněn od něho. Nebo každý kto sě výší, bude ponížen, a kto sě poníží, bude povýšen.
Duodecima Dominicacizojazyčný text
Mc7,31 Toho času vyšed Ježíš z krajin tyrských, šel skrzě Sidon k moři Kalilejskému mezi prostřědními krajinami do Kapoleos. Mc7,32 I přivedechu k němu hluchého a němého i prosichu jeho, aby naň vložil ruku svú. Mc7,33 I vzě jej zástupa zvláščě i pusti prsty své v jeho uši a plinuv, dotče jeho zazyka Mc7,34 a vzezřěv k nebi vzdeše i vece jemu: „Otevři sě sluch tvój.“ Mc7,35 A inhed sě otevřěsta uši jeho a rozprostřě sě jazyk jeho, i mluvieše právě. Mc7,36 I přikáza jemu žádnému nepraviti, ale což jim přikazováše, tiem viece voláchu. Mc7,37 A oni sě viece diviechu a řkúce: „Všěcko dobřě učinil: hluchým kázal slyšěti a němým mluviti.“
Decima tercia dominicacizojazyčný text
L10,23 Toho času pověděl Ježíš učedlníkóm svým: „Blahoslaveně oči, jenžto vidie, ješto vy vidíte. L10,24 Nebo pravi vám, že mnozí králi a proroci chtěli jsú viděti, co vy vydíte, a neviděli jsú, a slyšěti, co vy slyšíte, a neslyšěli jsú.“ L10,25 Aj vstav jeden mistr zákona, pokusi jeho a řka: „Mistře, co čině život věčný obdržím.“ L10,26 A on vece k němu: „V zákoně co psáno jest: Kterak čteš?“ L10,27 A on otpověděv vece: „Milovati budeš pána buoha tvého ze všeho srdce tvého a ze všie dušě tvé a ze všěch sil tvých a ze všie mysli tvé a bližnieho tvého jako sám sě.“ L10,28 I vece jemu: „Právě si otpověděl, to čiň a živ budeš.“ L10,29 A on chtě sě spravedliv učiniti vece k Ježíšovi: „A kto jest mój bližní?“ L10,30 A vezřěv Ježíš i vece: „Člověk jeden stupováše ot Jeruzaléma v Jericho i upade mezi lotry, jenž oblúpichu jej a ranivše jej otjidechu jeho odpolu živa. L10,31 A přihodi sě, že kněz jeden stúpaje túž cestú, a uzřěv jej, i minu jeho, L10,32 takež i jáhen, když bieše podlé města, i uzřěv jej minul. L10,33 A Samaritán jeden jda cestú přišed k němu a vida jeho i smilováše sě nad ním, L10,34 přiblíživ sě i uvázal rány jeho, naliv olejě a vína; i vloživ jej na své dobytčě, vedl do chléva i jmě starost o něm. L10,35 druhý den
