podivista sě. I vece mátě k němu: „Synu, cos nám učinil tak, aj otec tvój a já hledali smy tebe s velikú žalostí.“ L2,49 I vece k nim: „Co je, že ste mne hledali? Nevěděli jste, že v těch věcech, ješto jsú otce mého, já musím býti?“ L2,50 A oni neurozuměchu slovu, ješto jest promluvil k nim. L2,51 I stúpi s nimi i přijide do Nazareta a bieše poddán jim, a mátě jeho chováše těch všěch slóv, nosieci jě v svém srdci. L2,52 A Ježíš prospieváše u múdrosti i u věku i milostí přěd buohem i přěd lidmi.

In octava Epiphaniecizojazyčný text

Mt3,13 Toho času přijide Ježíš z Galilee k Jordánu k Janovi, aby od něho křstěn byl, Mt3,14 ale Jan bránieše jemu toho a řka: „Já mám ot tebe křstěn býti, pak jdeš ke mně?“ Mt3,15 Odpověděv Ježíš i vece k němu: „Přěpusť to nynie, nebo tak nám slušie naplniti všěcku spravedlnost.“ Mt3,16 Tehdy dopusti toho. A když by Jezus křstěn, inhed vystúpi z vody. Aj nebesa sě otevřiechu. I uzřě ducha buožieho stupujícieho s nebes jako holuba a jdúcieho nad sě, Mt3,17 aj hlas s nebes řka: „Toť jest mój syn milý, jenž mi sě dobřě slíbil.“

Prima dominica post octavamcizojazyčný text

J2,1 V tom času stala sě jest svatba v Kana galilejskéj a tu bieše mátě Ježíšova. J2,2 I pozván jest Ježíš i jeho učedlníci na svatbu. J2,3 A když sě nedosta vína, povědě mátě Ježíšova k němu: „Vína nemají.“ J2,4 I vece k niej Ježíš: „Co je mně a tobě, ženo, do toho, ještě jest nepřišla hodina má.“ J2,5 I vece jeho mátě k sluhám: „Což koli vám die, to učiňte.“ J2,6 A bieše tu šest štúdví kamenitých postaveno podlé obyčěje židovského, každý jich vzímaje dvě mieřě neb tři. J2,7 I vece jim: „Naplňte štúdvi vodú.“ I naplnili jsú jě vodú až do vrchu. J2,8 I vece jim Jezus: „Načřete nynie a neste starostě.“ J2,9 A když okusi starosta víno učiněné z vody a nevědieše, odkud by to bylo, ale slúhy vědiechu, jižto biechu natřěli vody, zavolav ženicha starosta, J2,10 vece jemu: „Každý člověk najprvé víno dává, a když sě zapíjí, tehdy to, ješto horšie jest. Ale ty si schoval dobré víno až dosavad.“ J2,11 A to jest učinil počátek divóv Ježíš v Kaně galilejskéj i rozhlásil svú chválu. I uvěřichu veň jeho učedlníci.

Secunda dominica post Epiphaniam octavamcizojazyčný text

Mt8,1 Toho času když Ježíš snide s hory, jide po něm veliký zástup. Mt8,2 Tehdy malomocný přišed, modléše sě jemu a řka: „Pane, chceš li, móžeš mě očistiti.“ Mt8,3 Tehdy Ježíš ztáh ruku dotče jeho a řka: „Chci očistiti.“ A ihned by očištěna jeho trudovatina. Mt8,4 I vece jemu Jezus: „Viz, aby nikomému nepravil, ale jdi a ukaž sě kněží, ofěruj dar, jenžto přikázal Mojžieš na svědestvé jim.“ Mt8,5 A když vynde Jezus do Kafarnau, přistúpi k němu centurio prosě jeho a řka: Mt8,6 „Pane, dietě mé leží v duomu, neb je dna lámá a velikú nemoc trpí.“ Mt8,7 Tehdy vece Ježíš: „Já přídu a uzdravím jej.“ Mt8,8 Odpověděv centurio, vece jemu: „Pane, nejsem hoden, by ty přišel pod mú střěchu, ale jedno řci slovem, i bude uzdraveno dietě mé. Mt8,9 Nebo já sem také člověk poddaný pod moc ustanovení a mám pod sebú sluhy. A řku onomu ‚jdi‘ a inhed pójde, a druhému ‚přiď‘ a ihned příde, a sluzě svému ‚učiň to‘, an učiní.“ Mt8,10 A uslyšav to Jezus, podivi sě i vece k těm, ješto za ním jdiechu: Mt8,11 „Zavěrné pravi vám, nenalezl sem také viery v Izraheli. Ale pravi vám to, že mnozí králi ot vschodu slunečného a ot západu přídú seděti s Abrahamem, s Izákem a s Jakubem v nebeském království, Mt8,12 a synové královstvie budú vyvrženi do temnosti zevnitřních, tam bude pláč a škřehtánie zubóv.“ Mt8,13 I otpovědě Jezus centuriovi: „Jdi a jakož jsi uvěřil, tak sě staň tobě.“ I by uzdraveno dietě v tu hodinu.

Tercia dominicacizojazyčný text

Mt8,23 Toho času, když vsěde Ježíš na lodičku, jidechu s ním jeho mlazší. Mt8,24 Aj búřě veliká vzbudi sě na moři, takže lodičku přikrýváchu vlny, ale on spáše. Mt8,25 A přistúpivše k němu jeho mlazší, ubudichu jej a řkúce: „Pane, spas nás, zahynemť.“ Mt8,26 I vece k nim Jezus: „Malé viery, proč sě bojíte?“ Tehdy přikáza vstav větróm a moři, i učini sě tichost veliká. Mt8,27 Tehdy lidé diviechu sě a řkúc: „Kaký jest tento, že větrové a mořě poslušni jsú jeho?“

Quarta dominicacizojazyčný text

Mt11,25 V tom času vezřěv v nebe Ježíš, vecě: „Chválím tě, otče, pane nebeský i zemský, žes to zatajil ot mudrcóv a opatrných a zěvil si je maličkým; Mt11,26 tak, otče, že tak libo bylo tobě před tobú. Mt11,27 Všěcko mi je dáno ot otce mého a žádný jest nepoznal syna, jedno otec. A nikto jest poznal otce, jedno syn, a ten komuž bude chtieti syn zjěviti. Mt11,28 Poďtež ke mně všickni, ktož usilujete a obtieženi ste, a já vás opravím. Mt11,29 Přijměte mé jho na sě a učte sě ote mne, žeť jsem já tichý a pokorného srdce, a naleznete otpočívanie vašim dušém. Mt11,30 Nebo mé jho jest chutné a mé břiemě lehké.

Dominica quintacizojazyčný text

Mt13,24 Podobno jest králevstvie nebeské člověku, jenž rossievá dobré siemě na svém poli. Mt13,25 A když zesnuchu lidé, přišed člověk nepřietel i nasě kúkole mezi pšenci i otjide. Mt13,26 A když rostlo osenie a ovoce neslo, tehdy sě ukáza i kúkol. Mt13,27 Tehdy přistúpivše sluhy hospodářovy, pověděchu jemu: „Pane, však si dobré siemě rozsieval na svém poli, proto odkud jmá kúkol?“ Mt13,28 I povědě jim: „Nepřietel člověk to učinil.“ Tehdy jeho sluhy pověděchu jemu: „Chceš li, ať pójdem a vytrhámy jej?“ Mt13,29 I vece jim: „Snad spolu s ním trhajíce kúkol vytrhali byste pšenci. Mt13,30 Ale netrhajte, obého rostí až do žni, poviem žencóm a řka: Vybierajte kúkol najprvé a vězte jej v snopy k uohni, ale pšenci skliďte do mé stodoly.“

Dominica in Septuagesimacizojazyčný text

Mt20,1 Podobno jest králevstvie nebeské člověku hospodáři, jenž jest vyšel prvé ráno, chtě pojieti dělníky do své vinnice. Mt20,2 A ujednav dělníky do své vinnice z penieze dennieho, pusti jě do své vinnice. Mt20,3 A vyšěd třetí hodinu, uzřěv jiné stojiece prázdny na tržišti, Mt20,4 vece jim: „I vy děte do mé vinnice. A což bude pravé, to vám dám.“ Mt20,5 A oni jidechu. Pak opět vyšed v šestú i v devátú hodinu, učini takež, Mt20,6 pak v jedenástú hodinu vyjide i naleze jiné stojíce, i vece jim: „Co tu stojíte prázni cělý den?“ Mt20,7 Vecechu jemu: „Nebo nás ižádný nepojal.“ Vece jim: „I vy děte do mé vinnice.“ Mt20,8 A když by večer, vece pán té vinnice svému starostě: „Svolaj dělníky a zaplať jim mzdu, počna od posledniech až do prvních.“ Mt20,9 A přišedše ti, ješto v jedenástú hodinu přišli, vzěchu všichni jednostajné penieze. Mt20,10 Pak přišedše i první nadachu sě, že mají viece vzieti, avšak vzěchu i oni jednostajné penieze, Mt20,11 ale berúce reptáchu neb vrtláchu proti hospodáři Mt20,12 řkúce: „Tito poslední jedinú jsú hodinu dělali, a tys jě k nám přirovnal, ješto smy nesli břiemě celého dne i vedro.“ Mt20,13 Tehdy on odpověděv, jednomu z nich vece: „Přieteli, nečiním tobě bezprávie, však sem tě najal z penieze, Mt20,14 vezma, což jest tvé, i jdiž. A já chci dáti tomuto posledniemu jako tobě. Mt20,15 Zdali mi neslušie toho učiniti, což chci? Zdali jest tvé oko zlé, že já sem dobrý? Mt20,16 Tak budú poslední první a první poslední. Nebo mnoho jest povolaných, ale málo jest vybraných.“

In Sexagesimacizojazyčný text

L8,4 Toho času když sebra sě mnohý zástup a z měst k němu sě bráchu, povědě k nim skrze příklad: L8,5 Vyšel rossievač, aby sěl siemě své. I padlo jedno podlé cěsty L8,6 a druhé na opoku a třetie v trnie a čtvrté na dobrú rolí. […]text doplněný editorem[3]J. Vašica uvádí: „počátek perikopy Lc 8,4–15 zkrácen na pouhý výčet“ (s. 82) L8,11 Siemě, to jest slovo buožie; L8,12 a to, kteréž jest podlé cěsty, to jsú ti, ješto slyšie slovo buožie, pak přída diábel, pochyti slovo z jich srdce, aby věřiece nebyli spaseni. L8,13 A to, ješto padlo na opoku, to jsú ti, že když uslyšie, s radostí přijmú slovo, ale nemají kořenie, že na čas věřie