a na čas u pokušení odstúpie. L8,14 A to, ješto mezi trnie upadlo, to jsú ti, uslyšie, ale pro péči bohatstvie a pro rozkoš svého života otejdúce to udusie i nepřinesú užitka. L8,15 A to, ješto v dobrú zemi upadlo, to jsú ti, ješto uslyšiec slovo i držie je v dobrém i v šlechetném srdci a užitek nesú v utrpení.

Dominica in Quinquagesimacizojazyčný text

L18,31 Toho času pojem Ježíš dvanádcte svých učedlníkóv tajně i povědě jim: „Aj vstupuje do Jerusalema a dokoná sě všěcko, což jest proroky psáno o synu člověčiem, L18,32 že bude dán pohanuom a bude posmieván i bičován i uplván. L18,33 A když bude bičován, zabijí jeho, a třetí den vstane z mrtvých.“ L18,34 A oni tomu neurozuměchu, a to slovo bieše přěd nimi skryto, že neurozoměchu, co jim pravi. L18,35 Pak sě jest stalo, když sě blížieše Ježíš k Jericho, tu jeden slepec sedieše u cěsty žebřě, L18,36 a když uslyšě zástup míjějíce, otáza, co by to bylo. L18,37 Pověděchu jemu, že Ježíš Nazaretský jde, L18,38 i zvola a řka: „Ježíši pane, synu Davidóv, smiluj sě nade mnú.“ L18,39 A kteříž jej míjiechu, lajiechu jemu, aby mlčal. A on ještě viece voláše: „Ježíš, synu Davidóv, smiluj sě nade mnú.“ L18,40 Tehdy stav Ježíš, káza jeho přivésti před se. A když sě přiblíži, otáza jeho a řka: L18,41 „Co chceš, abych tobě učinil?“ Tehdy on povědě: „Pane, abych viděl.“ L18,42 A Ježíš vece jemu: „Prozři, tvá tě viera spasila.“ L18,43 An ihned prozřě i následováše jeho chvále buoha a všěcka obec, když to uzřě, vzdávachu chválu bohu.

In capite ieiuniicizojazyčný text

Mt6,16 Toho času pověděl jest Ježíš učedlníkóm svým: „Když sě postíte, neroďte býti jako pokrytci smutni, neboť svraskují svú tvář, aby sě ukázali lidem postiece sě. Věrně pravi vám, vzali jsú otplatu svú. Mt6,17 Ale ty, když sě postíš, zmaž svú hlavu olejem a svú tvář umý, Mt6,18 aby nebyl viděn ot lidí postě sě jediné tvému otci, jenž jest v zatajení. A tvój otec, jenž vidí v zatajení, otplatí tobě. Mt6,19 Neroďte pokladuov mieti na zemi, kdež rez a mol zkazí a kdež zloději vykopají i ukradnú. Mt6,20 Ale klaďte sobě poklady v nebi, kdež ani rez ani mol zkazí a kdež zlodějie nevykopají ani ukradnú. Mt6,21 Nebo kdež jest poklad tvój, tudiež jest srdce tvé.

In Quadragesima dominica primacizojazyčný text

Mt4,1 Toho času veden Ježíš na púšť od ducha, aby byl pokúšen ot diábla. Mt4,2 A když sě jest postil čtyřidcěti dní a čtyřidcěti nocí, potom jest byl zlačněl. Mt4,3 A přistúpiv pokušitel, točíš diábel, povědě jemu: „Jsi li syn boží, řci, ať toto kamenie chlebem bude.“ Mt4,4 Syn boží otpovědě jemu a řka: „Psáno jest, ne jedniem chlebem živ jest člověk, ale všelikým slovem, jenž pocházie z úst božích.“ Mt4,5 Tehdy nese jej diábel do svatého města i postavi jej na zábradlách chrámových. Mt4,6 I povědě jemu: „Jsi li syn boží, spusť sě doluov, psáno jest o tobě, že andělóm svým přikázal jest, aby tě v ruce pochytili, aby neurazil své nohy o kámen.“ Mt4,7 Povědě jemu Ježíš: „Psáno jest: Nebudeš pokúšěti pána svého.“ Mt4,8 Opět jej vzal diábel i nesl jej na horu vysokú i ukáza jemu všěcka králevstvie tohoto světa i slávu jich. Mt4,9 I vece jemu: „Aj, toto všěcko mé a toť já tobě dám, ač padneš k mým nohám a mně sě klaněti budeš.“ Mt4,10 Tehdy jemu vece Ježíš: „Jdi, Satanáš, psánoť jest: samému buohu klaněti sě budeš.“ Mt4,11 A diábel osta jeho, a ihned andělé přistúpichu k němu a počěchu jemu slúžiti.

Secunda dominica in Quadragesimacizojazyčný text

Mt15,21 Toho času vyšed Ježíš do stran tyrských a sindonských, Mt15,22 tehda žena kananejská vyšedši z těch krajin voláše a řkúci jemu: „Smiluj sě nade mnú, synu Daviduov, mú dcerku velice diábel nuzí.“ Mt15,23 Ježíš neodpovědě jie slova. Přistúpivše mlazší jeho prosichu jeho a řkúce: „Pusť ji, neboť volá po nás.“ Mt15,24 Ale on otpovědě jim a řka: „Nejsem poslán, jediné k uovciem, ješto jsú zahynuly [v]text doplněný editorem domu Israhel.“ Mt15,25 Tehdy ona přišedši, klekši přěd ním a řkúci: „Pane, pomoz mi.“ Mt15,26 Již otpověděv vece: „Nenie dobré vzieti chléb synóm i dáti jej psuom.“ Mt15,27 Tehdy ona vece jemu: „Pravda, pane, ale však i psíkové požívají kuorek, ješto padají [s]text doplněný editorem stoluov jich pánóv.“ Mt15,28 Tehdy otpověděv Ježíš vece: „Ó, ženo veliká jest viera tvá, staň sě tobě, jakož chceš.“ I by uzdravena dci jejie od toho času.“

Tercia dominica in Quadragesimacizojazyčný text

L11,14 Toho času, když bieše Ježíš vymetal diábla, a ten bieše němý. A když vyvrže diábla, mluvil jest němý i divili sú sě zástupové. L11,15 Ale jedni z nich vecechu Belzezubovi: „Kniežěcí mocí vymietá diábly.“ L11,16 A jiní pokúšějíce jeho, znamenie z nebe hledáchu ot něho. L11,17 Ale on, jakž uzřě myšlenie jich, vece jim: „Všeliké králevstvie samo v sobě rozdělené bude opuštěno a duom na duom padne. L11,18 A když Satanáš v sobě rozdělen jest, kterak stane králevstvie jeho? Že diete mně Belzezubovú mocí vymietati diábly. L11,19 A když vymietám diábly Belzezubovú mocí, číž mocí vymietají vaši synové? Protož oni súdcie vaši budú. L11,20 A když u prstu buožiem vymietaji diábly, ovšem přišlo jest králevstvie vám buožie. L11,21 A když silný oděnec ostřiehá síni své, u pokoji jsú všichni, jimižto vládne. L11,22 Pakli silnější jeho příde přěmóže jej, všěcko oděnie jeho otejme a moc jeho rozdělí. L11,23 Ktož nenie se mnú, proti mně jest, a ktož se mnú nesbierá, ten rozmietá. L11,24 Když nečistý duch vynde od člověka, chodí po miestech suchých, hledajě pokojě, a nenalezna, die: Navráci sě v duom mój, odkud sem vyšel. L11,25 A když příde, naleze umeten a okrášlen chvoštišťmi; L11,26 a tehdy šed i vzal s suobú sedm horších duchóv, a vejdúce i bydle tu a tomu člověku bude huoře.“ L11,27 Potom než prvé i stalo sě jest, kdyžto povědě, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupa vece jemu: „Blahoslavený břich, jenž tě nosil, a blahoslavené ty prsi, kteréž ty sál.“ L11,28 A on vece: „I ovšem, a také ti, ješto slyšie buožie slovo a zachovají je.“

Quarta dominica in Quadragesimacizojazyčný text

J6,1 V tom času otjide Ježíš za mořě Kalilejské, ješto slóve Tiberiadis, J6,2 a jdieše po něm množstvie veliké, nebo vidiechu znamenie ot něho, ješto činieše nad nemocným. J6,3 Tehdy vzjide na horu Ježíš a tu sedieše svými učedlníky. J6,4 A bieše bliz Velika noc, den hodu židovského, J6,5 pozdvih svú očí Ježíš uzřě zástup veliký i vece k Filipovi: „A kde kúpímy chleba, aby ten lid nasycen byl?“ J6,6 Ale to pravieše pokušuje jeho, nebo on věděl, co měl učiniti. J6,7 Otpověděl Filip: „Za dvě stě peněz nebude dosti tomuto lidu, aby každý málo pojědl.“ J6,8 Vece jeden z učedlníkóv jeho, Ondřěj, bratr Šimonóv Petruov: J6,9 „Jest jedno dietě sde, ješto má pět chlebuov a dvoje rybě, ale co jest to mezi ten lid?“ J6,10 Tehdy vece Ježíš: „Kažte lidem siesti.“ A bieše sěno na tom miestě, i káza lidi posaditi, tehdy jich bieše pět tisíc mužuov kromě žen a dětí. J6,11 Vzem Ježíš chléb, pomodli sě káza rozdávati. J6,12 Když sě nasyti vešken lid, přikáza učedlníkuom svým: „Sbeřte zbytky, ať nezahynú.“ J6,13 Tehda sebrachu i naplnichu dvanádste kuošóv zbytkóv z pěti chlebóv jěčných a ze dvú rybú a každý měl do sytosti. J6,14 A ti lidé když uzřěchu ten div, vecechu, že tento jest prorok, ješto jest přišel na svět.

J8,46 Toho času řěkl Ježíš zástupuom židovským a kniežatóm popovým: „Kto z vás tresktati bude mě z hřiecha? A když pravdu pravi, proč vy nevěříte mně? J8,47 Kto jest z boha, slóv buožích poslúchá, proto vy neposlúcháte, nebo z buoha nejste.“ J8,48 Tehdy otpověděchu Židové řěčiechu jemu: „Však dobřě dieme, že Samaritán jsi ty a běsa jmáš.“ J8,49 Otpovědě Ježíš: „Já běsa nemám, ale ctím otce mého, a vy neuctili ste mne. J8,50 Já nehledaji chvály mé, ješto jejžto hledá i súdí. J8,51 Věrně jistě pravi vám: bude li kto mú řěč chovati, smrti neuzří