připraveného od ustavení světa neskonale, na věky věkuov. Amen.

[Knězi Jakubovi dva sejry]text doplněný editorem[4]nadpis doplněn podle úvodního obsahu

Poctivému knězi Jakubovi, načeradskému faráři, otci mému v Pánu milému, spasitelné pozdravení vzkazuji, kteréhožto vás žádati a žízniti sem shledal po vzkazování, jímž ste mi vzkazovali velejíc, abych vám nětco napsal na hříchy smrtedlné a na buoží přikázaní, v jichžto ostříhaní a varování netoliko zdraví, ale i spasení záleží. A abych to mohl, co ste rozkázali, učiniti, poslali ste mi také thema, to je základ aneb exemplář, dva sejry: jeden scelivý a druhý zkazilý. Kteréžto sejry s vzkazováním o psaní na přikázaní buoží a na hříchy když sem srovnal, porozuměl sem, že ste mi ty sejry poslali, abych je naučil vám mluviti, ješto je to nepodobnějí nežli oslici Balamovu naučiti mluviti a přes to, poněvadž jest psáno, že budou li děti mlčeti, kamení budou volati, protož já, poň jsa dítě, neumějíc toho, což chcete, mluviti, pomlčím, ale poslechnu, co tito dva sýrové ke cti a k chvále buoží a k naučení našemu volají v kněhách Jobových řkouc: Rozpomeň se, Pane, že jako mléko vydojil jsi mne a jako sejr jsi mě sýřil, koží a tělem vodil jsi mě, život a milosrdenství dal si mi a navštěvování tvé ostříhalo ducha mého. Budu li nemilostivý, běda mně, pak li spravedlivý, nepozdvihnu hlavy mé, nasycen jsa trápení.

Z té řeči jest zřejmo, že jest člověk stvořen jako sejr. Což tehdy snad díme: A poněvadž jest tak, tehdy Pán Buoh našimi hříchy jest vinen? Však kdyby do sejra syřiště smrdutého bujného telce aneb chlípného berana s žaludku nepřiložili, sejr by se nezkazil ani červy rozlezl. Tak kdyby člověk syřištěm hříchu nebyl počat, nemohl by se hříchy zkaziti, jakož psáno: V nešlechetnosti počat sem, protože mě v hříších súci porodila máti má. K tomu ne já, ale podobenství sejra mluví, že kdyby do mléka vydojeného syřiště nepřičinili, sejr by nemohl býti. Tak kdyby rodičové hříchu snití neučinili, člověk by se nenarodil. Mluvíť i to podobenství sejra, že ten, kdož syřiště do