[389r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcena zemi, i učini bláto z sliny a zmaza bláto na oči jeho J9,7 i vecě jemu: „Jdi a[188]a] navíc oproti lat., + et var. umý sě v kupadlách Siloe (jenž sě vykládá Poslaný).“ Tehdy otjide a zmy sě i přijide vida. J9,8 A tak súsědé, a kteří sú ho viděli dřieve, že bieše žebrák, vecěchu: „Však tento jest, jenž sedieše a žebráše.“ Jiní praviechu, že ten jest. J9,9 A jiní: „Nikakež, ale podobný jemu jest.“ Ale on pravieše, že já jsem. J9,10 Tehdy řekli jsú jemu: „Kterak jsú tobě otevřěny oči tvoji[189]tvoji] navíc oproti lat., + tui var.?“ J9,11 Otpovědě: „Ten člověk, jenž slove Ježíš, učinil jest bláto a pomazal očí mých a řekl mi: Jdi k kupadlóm Siloe a zmý sě. I šel sem a umyl sem sě a viděl sem[190]viděl sem] video lat., vidi var..“ J9,12 I řekli sú jemu: „Kde jest ten?“ Vece: „Neviem.“
J9,13 I[191]I] navíc oproti lat., + Et var. přivedechu[192]přivedechu] Adducunt lat., Adduxerunt var. jeho k zákonníkóm, jenž slepý byl. J9,14 A bieše sobota, když bláto učinil Ježíš, a otevřěl oči jeho. J9,15 Tehdy opět tázáchu jeho zákonníci, kterak by prozřěl. A on vece jim: „Bláto položil mi na oči a obmyl sem sě i vidím.“ J9,16 Tehdy někteří praviechu z zákonníkóv: „Nenie ten člověk ot boha, jenž soboty neostřiehá.“ Jiní[193]Jiní] + autem lat., nemá var. praviechu: „Kterak móž člověk hřiešný také[194]také] haec lat., talia var. divy činiti?“ I bieše rozdělenie mezi nimi. J9,17 Tehdy řkú slepému opět: „Ty co dieš o tom, jenž jest otevřěl oči tvé?“ A on vece, že prorok jest. J9,18 Protož nevěřiechu o něm Židé, že by slepý byl a viděl, až povolachu rodičóv jeho, jenž byl prozřěl, J9,19 i otázachu jich řkúce: „Tento li jest syn váš, jehož vy diete, že sě jest narodil slepý? Kterakž tehdy nynie vidí?“ J9,20 Otpověděli sú jim rodiči jeho a řekli sú: „Vieme, že tento syn náš jest a že sě jest narodil slep, J9,21 ale kterak nynie vidí, nevieme, neb jest kto jeho oči otevřěl[195]otevřěl] otewṙiek rkp., my nevieme. Jeho těžte, létať má, sám za sě mluv.“ J9,22 To sú řekli rodiči jeho, že sě bojiechu Židóv. Neb sě biechu již schukli Židé, že ktož by jeho vyznával Kristem, aby byl vyobcován. J9,23 Protož rodiči jeho řekli sú, že má léta, samého otěžte. J9,24 Tehdy zavolachu opět člověka, jenž byl slep, a řekli sú jemu: „Daj chválu bohu, my vieme, že ten člověk hřiešný jest.“ J9,25 Tehdy on[196]on] + eis lat., nemá var. vecě: „Jest li hřiešník, neviem, jedno viem, že když sem byl slep, a[197]a] navíc oproti lat., + et var. již vidím.“ J9,26 Tehdy vecechu jemu: „Co jest tobě učinil? Kterak jest tobě otevřěl oči?“ J9,27 Otpovědě ten[198]ten] eis lat., ille var.: „Řekl sem vám již a slyšěli ste, co opět chcete slyšěti? Zdali i vy učedlníci jeho chcete býti?“ J9,28 Tehdy zlořečíchu jemu a řekli sú: „Ty učedlník jeho buď, ale my jsme učedlníci Mojžiešovi. J9,29 My vieme, že Mojžiešovi mluvil jest bóh, ale tohoto nevieme, otkud jest.“ J9,30 Otpovědě ten člověk a vecě jim: „Zajisté v tom divné jest, že vy neviete, otkud by byl, a otevřěl jest oči mé. J9,31 Vieme [b]označení sloupcezajisté, že hřiešných bóh neslyší, ale ač kto jest modlitebník boží a vóli jeho činí, toho slyší. J9,32 Ot věku nenie slyšáno, že by kto otevřěl oči slepému narozenému. J9,33 Leč by ten byl ot boha, nemohl by učiniti ničehož.“ J9,34 Otpověděli sú a řekli sú jemu: „V hřiešiech si sě narodil vešken, a ty nás učíš?“ I vyvržechu ho ven.
J9,35 I[199]I] navíc oproti lat., + autem var. uslyšě to Ježíš, že sú ho ven vyvrhli, a když jeho naleze, řekl jest jemu: „Věříš li ty v syna božieho?“ J9,36 Otpovědě ten a vecě: „Kto jest, pane, bych uvěřil v něho?“ J9,37 I vecě jemu Ježíš: „I viděl si jeho, a jenž s tebú mluví, tenť jest.“ J9,38 Tehdy on vece: „Věřím, pane,“ a pad pomodli sě jemu. J9,39 I vece jemu[200]jemu] navíc oproti lat., + ei var. Ježíš: „Já sem přišel na tento svět na súd, aby kteří nevidie, viděli, a kteříž vidie, aby slepí byli.“ J9,40 I uslyšěchu někteří z zákonníkóv, jenž s ním biechu, i řekli sú jemu: „Zdali i my slepí jsme?“ J9,41 Vece jim Ježíš: „Byšte byli slepí, hřiechu byšte neměli. Ale nynie diete, že vidíme, hřiech váš zóstává.“
X.
J10,1 „Věru, věru pravi vám, kto nevchodí skrzě dveře do ovčincě ovčieho, ale vstupuje jinudy, ten jest zloděj a lotr. J10,2 Ale ktož vchodí skrzě dveřě, pastýř jest ovčí. J10,3 Tomu vrátný otvierá a ovce hlas jeho slyšie a své ovce jmenuje jmenovitě i vyvodí jě. J10,4 A když své ovce vypustí, před nimi jde a ovce jeho následují, neb znají hlas jeho. J10,5 Ale cizieho nenásledují, ale utiekají ot něho, neb neznají hlasu cizích.“ J10,6 To podobenstvie řekl jim Ježíš, ale oni sú nerozuměli, co by jim mluvil. J10,7 Tehdy vece jim opět Ježíš: „Věru, věru pravi vám, že já jsem dveře ovčie. J10,8 Všichni, koliko kolivěk jich přišlo beze mne[201]beze mne] navíc oproti lat., zloději jsú a lotři. Ale[202]Ale] et lat., sed var. neposlúchaly sú jich ovcě. J10,9 Já jsem dveře. Skrze mě ač kto vejde, spasen bude a vejde i vyjde a pastvy nalezne. J10,10 Zloděj nepřichodí, jedné aby kradl a mordoval a zatratil. Ale[203]Ale] navíc oproti lat., + autem var. já sem přišel, aby život měli a hojnějie měli. J10,11 Já jsem pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svú pokládá za ovce své. J10,12 Ale nájemník, a jenž nenie pastýř, jehož nejsú ovce vlastnie, vidí vlka přijdúcieho, i opustí ovce a utieká a vlk lapá a rozptyluje ovce. J10,13 A nájemník utieká, že nájemník jest a nepříslušie k němu o ovciech. J10,14 Já jsem pastýř dobrý a znám ovce[204]ovce] navíc oproti lat., + oves var. mé, a znají mě mé. J10,15 Jakož mě znal otec, a já znám otce a duši svú pokládám za[205]za] z rkp. ovce mé. J10,16 A jiné ovce mám, kteréž nejsú z tohoto ovčince, a ty musím přivésti. A hlasu mého budú poslúchati a bude jeden ovčinec a jeden pastýř. J10,17 Proto mě miluje otec, že já pokládám duši svú a[206]a] ut lat., et var.
