[387r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcena vzkřiešenie života, ale ktož sú zlé věci činili, na vzkřiešenie súdu. J5,30 Nemohu já sám ot sebe ničehož učiniti, ale[111]ale] navíc oproti lat., + sed var. jakož slyším, tak[112]tak] navíc oproti lat., + ita var. súdím, a súd mój spravedlivý jest, neb nehledám své vóle, ale vóle toho, jenž mě jest poslal, otcovy[113]otcovy] navíc oproti lat., + Patris var..“

J5,31 „Ač já svědectvie sám o sobě vydávám, svědectvie mé nenie pravé. J5,32 Jiný jest, jenž svědectvie vydává o mně, a viem, že pravé jest svědectvie jeho[114]jeho] navíc oproti lat., + eius var., kteréžto o mně vydává. J5,33 Vy ste poslali k Janovi a svědectvie vydal jest pravdě. J5,34 Ale já svědectvie neberu ot člověka, ale i[115]i] navíc oproti lat. to pravi, abyšte vy byli spaseni. J5,35 On jest byl světedlnice hořície a svietiec, ale vy ste sě nechtěli[116]ste … nechtěli] voluistis lat., noluistis var. veseliti na čas v světle jeho. J5,36 Ale já mám svědectvie větčie než Jan. Neb skutky, kteréž mi jest dal otec, abych jě dokonal, ti skutkové, kteréž já činím, svědectvie vydávají o mně, že mě jest otec poslal. J5,37 A jenž mě jest poslal otec, tenť jest svědectvie vydal o mně. Ani ste hlasu jeho slyšěli kdy, ani ste tváři jeho opatřili J5,38 a slova jeho nemáte v sobě přebývajícieho, neb jehož jest on poslal, tomu vy nevěříte. J5,39 Zpytujte písma, v nichžto sě domnieváte život věčný mieti, a ta jsú, ješto svědectvie vydávají o mně, J5,40 a nechcete přijíti ke mně, abyšte život měli. J5,41 Vzvelebenie ot lidí nepřijímám, J5,42 ale poznal sem vás, že milovánie božieho nemáte v sobě. J5,43 Já sem přišel ve jméno otcě mého, a nepřijeli ste mne. Přijde li jiný ve jméno své, toho přijmete. J5,44 Kterak vy móžte věřiti, jenž slávu jeden ot druhého přijímáte, a chvály, ješto ot samého boha jest, nehledáte? J5,45 Neroďte mnieti, bychť já měl na vy žalovati před otcem, jestiť, kto na vy žaluje, Mojžieš, v němž vy naději máte. J5,46 Neb byšte věřili Mojžiešovi, věřili[117]věřili] vieṙi rkp. byšte snad i mně, nebo jest on o mně psal. J5,47 Ale když jeho písmu nevěříte, kterak mým slovóm uvěříte?“

VI.

J6,1 Potom otjide Ježíš přes moře galilejské, jenž jest Tiberiadské, J6,2 a šlo jest po něm množstvie veliké, neb sú viděli divy, které jest činil nad těmi, kteříž sú byli nemocni. J6,3 Tehdy všel jest Ježíš na horu a tu sedieše s svými učedlníky. J6,4 A bieše velmi blízký[118]velmi blízký] proximum lat., proximus var. beránka den slavný židovský. J6,5 A když pozdviže Ježíš oči a uzře, že množstvie velmi veliké jde k němu, die[119]die] dixit lat., dicit var. Filipovi: „Otkud kúpíme chleby, aby jedli tito?“ J6,6 Ale to jest řekl pokúšeje ho, neb on vědieše, co by měl činiti. J6,7 A[120]A] navíc oproti lat. otpovědě jemu Filip: „Dvú stú peněz chlebové nestačie jim, aby každý maličko co vzal.“ J6,8 Die jemu jeden z [121]z] z | z rkp.[b]označení sloupceučedlníkóv jeho, Ondřej, bratr Šimonóv Petróv: J6,9 „Jest tuto jedno dietě zde[122]tuto … zde] hic lat., jenž má pět chlebóv ječných a dvě rybě, ale teď co jsú mezi tak mnohé?“ J6,10 Tehdy vecě Ježíš: „Kažte lidem siesti.“ A bieše mnohé sěno na miestě. Tehdy usedli[123]usedli] yſedli rkp. sú mužie u počtu jednak pět tisícóv. J6,11 A vzal jest Ježíš chleby, a když dieky učini, rozdělil jest sedícím, též i z ryb, kterak sú mnoho chtěli. J6,12 A když sú plni byli, řekl jest učedlníkóm svým: „Sberte ty, kteří sú ostali, zlomky, ať nezhynú.“ J6,13 Tehdy oni sebrali sú a naplnili sú dvanádst košóv úlomkóv z pěti chlebóv ječných a ze dvú rybú[124]a ze dvú rybú] navíc oproti lat., + et duobus piscibus var., jenž sú zóstali těm, kteří sú jedli. J6,14 Tehdy ti lidé, když uzřeli sú div, který[125]který] + Iesus lat., nemá var. jest učinil, řekli sú, že tento jest jistě prorok, jenž má přijíti na svět. J6,15 Tehdy Ježíš, když pozna, že mějiechu přijíti, aby jej popadli a učinili ho králem, uteče opět on sám na horu.

J6,16 A když by pozdě, sjidechu učedlníci jeho k moři. J6,17 A když vstúpichu na lodí, přejidechu přes moře do Kafarnaum. A již sě biechu tmy učinily, a nepřišel k nim bieše Ježíš. J6,18 Ale moře dutím velikého větru povstáváše. J6,19 Tehdy když biechu otpluli jako za pětmezcietma honóv anebo za třidceti, uzřechu[126]uzřechu] vident lat. Ježíše chodiece po moři, a že blízko již[127]již] navi lat. bieše, i vzbáchu sě. J6,20 Ale on řekl[128]řekl] dicit lat., dixit var. jim: „Jáť jsem, neroďte sě báti!“ J6,21 Tehdy chtiechu jej vzieti na lodí, a ihned by lodí u země, kamž chtiechu[129]chtiechu] ibant lat.. J6,22 Pak[130]Pak] navíc oproti lat. jiného dne zástup, jenž stáše za mořem, uzřev, že jiné lodie tu nebieše, než jedna, a že Ježíš nevšel bieše s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho biechu otešli. J6,23 A jiné lodie biechu připluly od Tiberiady k tomu miestu, kde biechu jedli chléb, chválu činiece bohu[131]chválu činiece bohu] gratias agente Domino lat., gratias agentes Deo var.. J6,24 Tehdy když uzře zástup, že by Ježíš tu nebyl ani učedlníci jeho, vstúpichu na lodie i přijidechu do Kafarnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když jej nalezechu za mořem, řekli sú jemu: „Mistře, kdy si sěm přišel?“ J6,26 Otpovědě jim Ježíš a vecě: „Věru, věru pravi vám, hledáte mne ne proto, že ste divy viděli, ale že ste z chlebóv jedli a nasyceni jste. J6,27 Dělajte pokrm ne ten, ještoť zhyne, ale ještoť ostane k věčnému životu, kterýž syn člověka dá vám, neb ten bóh otec znamenal jest.“ J6,28 Protož řekli sú k němu: „Co učiníme, abychme dělali diela božie dobrá[132]dobrá] navíc oproti lat., + bona var.?“ J6,29 Otpovědě Ježíš a vecě jim: „Toť jest dielo božie, abyšte věřili v toho, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož řekli sú jemu: „Kteréž tehdy[133]tehdy] + tu lat., nemá var. znamenie činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co činíš? J6,31 Otcové naši jedli sú mannu na púšti, jakož psáno jest: Chléb z nebe dal jim jiesti.“ J6,32 Tehdy řekl