učil sem v škole a v chrámě, kdežto sě všickni Židé scháziechu, a v skrytě sem nemluvil ničehož. J18,21 Co mne tiežeš? Otěž těch, ješto sú slyšěli, co sem mluvil jim. Aj, tiť vědie, co sem já pravil.“ J18,22 To když povědě Ježíš, jeden přístoje z služebníkóv, da políček Ježíšovi řka: „Tak li otpoviedáš biskupovi?“ J18,23 Otpovědě jemu Ježíš: „Mluvil li sem zle, vydaj svědectvie o zlém. Pakli dobře, proč mě tepeš?“ J18,24 I posla jej Annáš svázaného k Kaifášovi biskupovi.
J18,25 I bieše Šimon Petr stoje a shřievaje sě. Protož řekli sú jemu: „Zdalis i ty z učedlníkóv jeho?“ Ale on zapře i vece: „Nejsem.“ J18,26 Vece jemu [jeden]text doplněný editorem[357]jeden] unus lat. z slúh biskupových, rodič toho, jemuž Petr bieše uťal ucho: „Však sem já tě viděl s ním v zahradě.“ J18,27 Tehdy opět Petr zapře a ihned kokot zazpieva.
J18,28 Tehdy přivedú Ježíše do domu radného ot Kaifáše. A bieše ráno, ale oni sú nevešli v dóm radný, aby sě nepoškvrnili, ale aby jedli beránek. J18,29 Tehdy vyjide Pilát k nim ven a řekl jim: „Kterú žalobu přinášiete proti člověku tomuto?“ J18,30 Otpověděli sú a řekli sú jemu: „By tento nebyl zločínce, nebyli bychom jeho dali tobě.“ J18,31 Tehdy vecě jim Pilát: „Vezměte vy jeho a podlé zákona vašeho suďte ho.“ Protož řekli sú jemu Židé: „Nám neslušie zabiti nižádného.“ J18,32 Aby sě řěč Ježíšova naplnila, kterúžto řekl znamenaje, kterú by měl smrtí umřieti. J18,33 Tehdy Pilát vjide opět v dóm radný, a povolav Ježíše, vece jemu: „Ty li jsi král židovský?“ J18,34 Otpovědě jemu Ježíš: „Sám li ot sebe to pravíš, čili sú jiní tobě o mně pravili?“ J18,35 Otpovědě Pilát: „Zdali já Žid jsem? Lid tvój a biskupové tvoji dali sú mi tě. Co si učinil?“ J18,36 Otpovědě Ježíš: „Královstvie mé nenie z tohoto světa. Byť bylo z tohoto světa královstvie mé, učedlníci jistě moji bránili by, abych nebyl dán Židóm. Ale královstvie mé nenie otsud.“ J18,37 I řekl jemu Pilát: „Tehdy ty jsi král?“ Otpovědě Ježíš: „Ty dieš, že já král jsem. Já sem sě k tomu narodil a k tomu sem přišel na svět, abych svědectvie vydal pravdě. Všeliký, ktož jest z pravdy, hlas mój slyší.“ J18,38 Vece jemu Pilát: „Co jest pravda?“ A když to povědě, opět vyjide k Židóm a řekl jim: „Já nižádné viny nenalézám na něho. J18,39 Ale jest obyčej, abych vám jednoho propustil na veliku noc. Protož chcete li, propustím vám krále židovského.“ J18,40 Vzvolachu opět všichni řkúce: „Ne toho, ale Barrabáše!“ A bieše Barrabáš lotr.
XIX.
J19,1 Protož tehdy skrúti Pilát Ježíše a bičova jeho. J19,2 A rytieři spletše korunu z trnie, vložichu na jeho hlavu a rúchem zlatohlavovým oděchu jej. J19,3 I chodiechu předeň a řiekáchu: „Zdráv, králi židovský!“ I dáváchu jemu políčky. J19,4 Vyjide opět ven Pilát a řekl jim: „Aj, vyveduť vám jeho ven, abyšte poznali, žeť nižádné viny nenalézám na něm.“ J19,5 (Tehdy vyjide Ježíš, nesa korunu trnovú a zlatohlavové rúcho.) I vecě jim: „Aj, člověk!“ J19,6 Protož když uzřechu biskupové jeho a zákonníci, voláchu řkúce: „Ukřižuj, ukřižuj jeho!“ Řekl jim Pilát: „Vezměte vy jeho a ukřižujte, nebo já viny na něm nenalézám.“
J19,7 Otpověděchu jemu Židé: „My zákon máme a podlé zákona má umřieti, že sě jest synem božím činil.“ J19,8 Tehdy když Pilát tu řěč uslyše, viece sě bojieše. J19,9 A všed opět v dóm radný i vecě k Ježíšovi: „Otkud jsi ty?“ Ale Ježíš neda jemu otpovědi. J19,10 Tehdy vece jemu Pilát: „Se mnú nemluvíš? Nevieš, že mám moc ukřižovati tě a mám moc pustiti tě?“ J19,11 Otpovědě jemu Ježíš: „Neměl by proti mně ižádné moci, leč by jedné byla tobě dána se svrchku. Protož kto mě jest dal tobě, větčí hřiech má.“ J19,12 A od té chvíle hledáše Ježíše Pilát propustiti. Ale Židé voláchu řkúce: „Pustíš li tohoto, nejsi přietel ciesařóv. Neb každý, ktož sě činí králem, protiví sě ciesaři.“
J19,13 Tehdy Pilát, když uslyšě takové řěči, vyvede Ježíše ven a sedl jest na stolici súdné na miestě, ješto slove Likostratos a židovsky Golgata. J19,14 A to sě dějieše v pátek před velikú nocí jako v hodinu šestú. I vece k Židóm: „Aj toť, váš král!“ J19,15 Tehdy oni vzvolachu: „Vezmi, vezmi a ukřižuj jeho!“ Vece jim Pilát: „Krále vašeho ukřižuji?“ Otpověděchu jemu biskupové: „Krále nemáme, jedné ciesaře.“ J19,16 Tehdy da jeho jim, aby byl ukřižován. I přijechu Ježíše a vyvedli sú.
J19,17 A nesa sobě kříž, vyšel jest na to miesto, ješto slove Lebné a židovsky Golgata, J19,18 tu, kdež sú ho ukřižovali a s ním jiná dva s obú stranú, ale v prostředku Ježíše. J19,19 I napsa také Pilát jeho vinu, i vstavi na kříž svrchu. A bieše psáno: Ježíš Nazaretský, král židovský. J19,20 A to písmo mnozí z Židóv čitechu, že bliz ot města bieše to miesto, kdež jest ukřižován Ježíš. A bieše psáno židovsky, řěcky a latině. J19,21 Protož mluviechu ku Pilátovi biskupové židovští: „Neroď psáti: Král židovský, ale že on jest řekl: Král jsem židovský.“ J19,22 Otpovědě Pilát: „Co sem psal, to sem psal.“ J19,23 Tehdy rytieři, když ukřižováchu jej, vzěchu rúcho jeho (i učinichu čtyři diely, každému rytieři diel) a sukni. A ta sukně bieše nesšívaná, ale ot vrchu setkaná všěcka. J19,24 I vecechu mezi sebú: „Nerozdierajme jie, ale losujme o ni, čie bude.“ Aby sě naplnilo písmo, kteréž die:
