[…]text doplněný editorem[1]tisk je fragmentární, chybí počátečních 9 listů s kořením, zázvorem, skořicí, hřebíčky užívati bezškodné jest. Mléka rybího, střev, jiker škodlivé jest jísti. Vořechy vlaské po rybách sou jako dryák a jich ráno s fíky a s rútou užívati brání[a]brání] branie jedovatému povětří k srdci přistúpiti. Mléka, smetany, smetanic, sýruov mladých rozlezlých, kompostuov nejísti ani jimi krmě jiné zalévati. Tukuov a mastných příliš věcí a voleje nepožívaj, másla pro zvyklost skrovně. Vajce nový měkého žlútku příhodná, tvrdá zlá, nezažitá, lítá, nepohodlná. Kroupy ječné, pšeničné, ovesné, kaše rosové, rejžové, pohanské zažitedlné, sejr prostředně, po jiných krmiech pro lékařství více nežli pro potřebu jie se. Ovoce přirození vodnatého k zdraví nepříhodné jest, krev vodnatú, k nakažení[b]nakažení] nakaženie snadnú, rodí[c]rodí] rodie. Jahody trávnice nebo smečky, višně černé, třešně bielé, vostružiny, nedvědice[d]nedvědice] nedwiediice, švestky, hlušice před jídlem skrovně jiesti, zvláště těm, jimžto pěnokrevnost panuje, dobré jest. Višeň bielých, jablek, břeskví, melounóv, díň, morských jahod, meruněk, malin, sliv sladkých, voharkův nechati po jídle, hruška totéž činí[e]činí] cinie jako sejr. Pečenú kdúli také jísti po jídle a vína na to truňk učiniti, jiedlo dolů tiskne a ža[B2v]číslo strany rukopisuludek zavírá. Pomorančí, jablka zrnatá, limouny, voškeruše, nyšpule, srstky, mandly, hrozny, fíky, hrozenky, kapary toho času dobré, chválí se. Sladké věci neslúžie, v mor věci kyselé a ne samým toliko octem zakyselovati, ale někdy agrestem, limouny, švestkami vařenými, višněmi, jablky kyselými vonnými, štěvíkem, dřínkami. Horčice, řeřichy, křenu, ředkve, česenku, vošlachu letnieho času zanechaj. Ale tuto šalši sobě ku pečitému dělaj: vezmi šťovík, žlútek vaječný tvrdý, rozetři dobře, vínem rozpusť, skořice a zázvoru přilož a tak požívaj. Ráno vařených věcí a na večeři pečených více požívati puojčuje se. Neb tak zažití lepší bejvá. Hub, zelí, jáhel nech. Mrkve, řípy, hrachu skrovně požívaj. Slanin nech, též hýžděk, koblas suchých i všech udlých věcí.
Pitie jakého požívati
Vína starého silného, zápalčivého nech, neb velmi vysušuje a vnitř zvláště játra zapaluje. Lechkého, čistého, vonného napíjej se. Mladým lidem s vodú dávati nenie škodné. Vína kalného, zvláště opravovaného, porušeného, vláčkovitého, barvy lúhové s šmakem smrdutém, zapáchajícího z[f]z] a ne[B3r]číslo strany rukopisučistých
