Vyhledávání (skrýt)

[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<75r75v76r76v77r77v78r>>10>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

slova úst mých! Dt32,2 Srosť se v déšť učenie mé, tec jako rosa výmluvnost má, jako přieval na bylinu a jako krópě na trávu, Dt32,3 neb jméno Páně vzývati budu. Dajte velebnost bohu našemu, Dt32,4 boží dokonalí sú skutkové a všecky cesty jeho súdové. Bóh věrný a beze všie nepravosti, spravedlivý a pravý. Dt32,5 Shřešili sú jemu a ne synové jeho v poškvrněních. Národe nepravý a převrácený, Dt32,6 tak li odplacuješ Pánu, lide bláznivý a nemúdrý? Zdali on nenie otec tvój, jenž jest vládl tebú a učinil a stvořil tě? Dt32,7 Pomni na dni staré, mysl o všech národech. Otěž otce tvého a zvěstujeť tobě, větčích tvých a povědie tobě. Dt32,8 Když Najvyší děléše národy, když rozlučováše syny Adamovy, ustanovil jest meze lidské podlé čísla synóv izrahelských. Dt32,9 Ale stránka Páně lid jeho, Jákob provázek dědictvie jeho. Dt32,10 Nalezl jest jej v zemi pusté, na miestě hrozném a široké púště. Obvedl jest jej i učil i ostřiehal jako zřiedlnice oka svého. Dt32,11 Jako orlicě popúzejíc k létaní orlíčátek svých a nad ními létajíc, ztáhl jest křídle své a vzal jej i nesl na ramenú svú. Dt32,12 Pán sám vódce jeho byl jest a nebieše s ním bóh jiný. Dt32,13 Ustanovil jej na vysoké zemi, aby jedl ovoce polnie, aby ssal stred z skály a olej z křemene přetvrdého, Dt32,14 máslo z skota a mléko z óvec s tukem beranóv a skopcóv synóv bazanských a kozly s bělí pšeničnú a krev hroznovú pili přečistú. Dt32,15 Ztučněl jest zmilelec a zpiečil se, ztučněl, roztyl, rozšířil se. Opustil boha, stvořitele svého, a odšel jest od boha, spasitele svého. Dt32,16 Rozdráždili sú jej v boziech cizích a v óhavnostech k hněvu popudili sú. Dt32,17 Obětovali sú diábelstvím a ne bohu, bohóm, jíchžto sú nevěděli. Noví a nedávní přišli sú, jíchžto sú nectili otcové jích. Dt32,18 Boha, jenž tě jest porodil, opustil si a zapomněl si Pána, stvořitele tvého. Dt32,19 Viděl jest Pán a k hněvivosti popuzen jest, neb popudili sú ho synové jeho a dcery. Dt32,20 I řekl jest: Skryji tvář mú od ních a znamenati budu poslednie věci jích, neb národ převrácený jest a nevěrní synové. Dt32,21 Oní sú mne popudili v tom, ješto nebieše bóh, a rozdráždili v marnostech svých. I já popudím jích v tom, ješto nenie lid, a v lidu bláznivém rozdráždím je. Dt32,22 Oheň zapálen jest v prchlivosti mé a hořeti bude až do pekelných posledkóv a sžéře zemi s plodem jejie a hór základy spálí. Dt32,23 Shromáždím na ně zlé věci a střely mé vyplním na ních. Dt32,24 Zhynú hladem a zžerú je ptáci kúsaním přehořkým, zuby zvěři vypustím na ně s prchlivostí táhnúcích na zemi i hadóv. Dt32,25 Zevnitř hubiti je bude meč a vnitř strach, mládence spolu i pannu, ssance s člověkem starým. Dt32,26 I řekl sem: I kde jsú? Přestati káži z lidí památce jích. Dt32,27 Ale pro hněv nepřátel prodlil sem, aby snad nepýchali vrahové jích a řekli by: Ruka náše vysoká a ne Pán učinila jest tyto všecky věci. Dt32,28 Lid bez rady jest a bez opatrnosti. Dt32,29 Ó by smyslili a rozuměli a náposlednie věci prohlédali. Dt32,30 Kterak honieše jeden tisíc a dva pudila sta deset tisícóv? Však proto, že bóh jeho prodal jest je a Pán sevřel je. Dt32,31 Neb nenie bóh náš jako bohové jích a nepřietelé náši sú súdce. Dt32,32 Z vinnice Sodomských vinnice jích a z předměstie Gomorry, hrozen jích hrozen žluči a hroznové přehořcí. Dt32,33 Žluč draková víno jích a jed hadový neuzdravitedlný. Dt32,34 Však tyto věci složeny sú u mne a znamenány v pokladech mých. Dt32,35 Máť jest pomsta a já odplatím jím v času, aby padla noha jích. Blízko jest den zatracenie a přijíti pospiechají časové. Dt32,36 Súditi bude Pán lid svój a nad slúhami svými smiluje se. Uzří, že by znemocněla ruka a zavřeni také zhynuli sú a ostatní zkaženi sú. Dt32,37 I dějí: Kde jsú bohové jích, v níchžto mějiechu doufánie, Dt32,38 z jíchžto obětí jedli sú tuky a pijiechu víno z mokrých obětí? Vstaňte a pomozte vám a v potřebě vás obraňte! Dt32,39 Vizte, žeť sem já sám a nenie jiného boha kromě mne. Já zabiem a já živu káži býti, ztepu a já uzdravím a nenie, kto by z ruky mé mohl vytrhnúti. Dt32,40 Pozdvihnu k nebi ruky mé a diem: Živ sem já na věky. Dt32,41 Naostřím li jako blesk meč mój a polapí li súd ruka má, navrátím pomstu vrahóm mým a těm, kteří sú mne nenáviděli, zaplatím. Dt32,42 Zapojím střely mé krví a meč mój zžéře maso z krve zbitých a z vězenie obnažené hlavy nepřátel. Dt32,43 Chvalte národové lid jeho, neb krve slúh svých pomstí a pomstu odplatí na nepřátely jích a milostiv bude zemi lidu svého! Dt32,44 Tehdy přišel jest Mojžieš a mluvil jest všecka slova piesně této v uši lida on i Jozue, syn Nunóv, Dt32,45 i doplnil jest všecky řeči tyto, mluvě ke všemu Izraheli Dt32,46 a řekl jest k ním: Položte srdce váše ke všem slovuom,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).