poča[47]číslo strany rukopisutým může naložiti, jak se jemu líbí, a však to vše vám k dobrému.

II. Veliké to rodiček ctných jest potěšení, když i to váží a o tom dostatečně vědí, že jest jim Bůh v jejich bídě přítomný, že tehdáž nejvíc na ně patří, že tehdáž v stráži a ochraně boží nejvíc zůstávají. A čím jsou mdlejší v těžším[bz]těžším] těžſſj soužení, v té na se od Boha vzložené práci snášejí, tím víc Bůh o ně pečuje a na ně bedlivější pozor míti ráčí, prozby jejich slyší, je za vzáctné má, byť jim pak i umříti dopustil. A ač jich neslyší vedlé jejich vůle nebo žádosti, však je slyší a jim činí vedlé potřeby jejich spasení. Padnou-li, bude slavnější jejich od pádu povstání a vysvobození. Bůh pád ten napraví, slzy jejich setře a ty uzkosti věčnou radostí[ca]radostí] radoſti bohatě vynahradí. Kteří pořádně k válce povoláni a za vojáky ustanoveni sou, tiť se v mysli své tak utvrzují, že v věci spravedlivé, pro obhájení vlasti smrt podstoupiti sou hotovi, tak ženy v porodu jako v [48]číslo strany rukopisunějakém boji souc postavené. Jestliže tehdáž umírají, znáti mají, že jsou služebnice boží, že v povolání svém a božím umírají, Bůh jim jest přítomný a na to patří. Smrt jejich jest blahoslavená, andělé duše jejich přijímají a do odpočinutí věčného[cb]věčného] wěčneho přenášejí, kdež jim Bůh život lepší a odplatu nejznamenitější za ty těžké uzkosti opatřiti a připraviti ráčil: jsouť jistě v pravdě dědičky života věčného. Plná jest velikého[cc]velikého] welikeho potěšení řeč svatého Pavla (I Tim. 2): Spasena bude žena v plození dětí, jestliže by zůstala u víře a v lásce a v posvěcení s střízlivostí[cd]střízlivostí] ſtřjzliwoſti. Znamenité jest to povědění, kteréž ženy zlatými třebas literami na srdci svém napsati neb vyrýti mají. Neboť tu pěkně a svatě apoštol učí, že ženy bídné a strastné za hříchy a pro hříchy pokutou vinné od Boha nejsou zavržené, ale že Bůh, kterýž jest Bůh potěšení a studnice všeho nebeského požehnání, jejich strasti a těžkosti posvětil, aby v tom svatém