[46]číslo strany rukopisutedy pokuta není bič satana neb katana, ale Otce vašeho nejmilostivějšího metlička spasitedlná, a ten kříž váš jest kříž svatý, jakž to Pán Kristus jistí, když kříž, trápení a protivenství lidi svatých s křížem a s trápením vaším srovnávati ráčí u svatého Jana v kap. 16. Myslte, ó, počestné rodičky, že ne náhodou, ne všetečně samy v to nebezpečenství ste přišly, Bůh na vás kříž ten vzkládati ráčí. Bůh jest věrný, na vás víc, než byšte snésti mohly, nevzloží. Jestli pak nětco těžšího vzloží, nésti pomůže a ruku svou pod kříž váš podloží. Tomuť se ovšem věřiti má, že Bůh jest všemohoucí a že by dobře beze vší nesnáze mohl každému spomoci, poněvadž ruka jeho není ukrácena. (Izaj. 59). Že pak to nečiní, té věci příčiny své, nám neznámé[by]neznámé] neznáme, míti ráčí, jen, ó, ženy dobré, svědomí Bohu zachovati hleďte, tedy bolest, soužení i samou smrt, jestli by Bůh to tak míti chtěl, mysli volnější podniknete. Bůh sám početí dává, protož s plodem poča[47]číslo strany rukopisutým může naložiti, jak se jemu líbí, a však to vše vám k dobrému.

II. Veliké to rodiček ctných jest potěšení, když i to váží a o tom dostatečně vědí, že jest jim Bůh v jejich bídě přítomný, že tehdáž nejvíc na ně patří, že tehdáž v stráži a ochraně boží nejvíc zůstávají. A čím jsou mdlejší v těžším[bz]těžším] těžſſj soužení, v té na se od Boha vzložené práci snášejí, tím víc Bůh o ně pečuje a na ně bedlivější pozor míti ráčí, prozby jejich slyší, je za vzáctné má, byť jim pak i umříti dopustil. A ač jich neslyší vedlé jejich vůle nebo žádosti, však je slyší a jim činí vedlé potřeby jejich spasení. Padnou-li, bude slavnější jejich od pádu povstání a vysvobození. Bůh pád ten napraví, slzy jejich setře a ty uzkosti věčnou radostí[ca]radostí] radoſti bohatě vynahradí. Kteří pořádně k válce povoláni a za vojáky ustanoveni sou, tiť se v mysli své tak utvrzují, že v věci spravedlivé, pro obhájení vlasti smrt podstoupiti sou hotovi, tak ženy v porodu jako v