XVIII.

Mt18,1 V tu hodinu přistúpili sú učedlníci k Ježíšovi řkúce: „Kto zdáť se, jest větší v království nebeském?“ Mt18,2 A přivolav Ježíš maličkého, postavil jest jeho prostřed nich Mt18,3 a řekl jest: „Jistě pravím vám, leč obrátili byšte sě a učiněni budete jakožto maličcí, nevejdete do královstvie nebeského. Mt18,4 Protož ktož kolivěk ponížil by sebe jakožto maličký tento, tenť jest větší v království nebeském. Mt18,5 A ktož přijímá jednoho maličkého takového ve jméno mé, mě přijímá. Mt18,6 Ktož pak pohoršil by jednoho z maličkých těchto najmenších[128]najmenších] navíc oproti lat., kteříž v mě věřie, prospievá jemu, aby pověšen byl žrnov osličí na hrdle jeho a potopen byl by v hlubokost mořskú. Mt18,7 Běda světu od pohoršování! Neboť potřebie jest, aby přišla pohoršenie. Běda pak člověku tomu, skrze kteréhož pohoršenie přicházie. Mt18,8 Ač pak ruka tvá neb noha tvá horší tě, odřež ji a vrz od sebe. Dobré jest tobě do života vjíti mdlému neb klécavému nežli dvě ruce neb dvě noze majíciemu puštěnu býti do ohně věčného. Mt18,9 A ač oko tvé horší tě, vylup je a vrz od sebe. Dobré tobě jest s jedniem okem do života vjíti nežli dvě oči majíciemu puštěnu býti do pekla ohně. Mt18,10 Vizte, abyšte nepotupili jednoho z těchto maličkých. Neboť pravím vám, že anjelé jich v nebesiech vždycky vidie tvář otcě mého, kterýž v nebesiech jest. Mt18,11 Nebo přišel jest syn člověka spasiti, což zahynulo bieše. Mt18,12 Co vám vidí sě? Když bylo by někomu sto ovec a poblúdila by jedna z těch, však opustí devadesát[129]devadesát] + novem lat. na púšti[130]púšti] montibus lat., deserto var.; srov. L 15,4 a jde hledati té, kteráž blúdila jest? Mt18,13 A ač přihodilo by sě, aby nalezl jest[131]jest] + eam lat., jistě pravím vám, že radovati sě bude nad ní viece nežli nad devadesáti devieti, kteréž neblúdily sú. Mt18,14 Takť nenie vóle před otcem vaším, jenž v ne[b]označení sloupcebesiech jest, aby zahynul jeden z maličkých těchto.“

Mt18,15 Vzezřev Ježíš na učedlníky své, řekl jest Šimonovi Petrovi:[132]Vzezřev Ježíš na učedlníky své, řekl jest Šimonovi Petrovi] navíc oproti lat. „Ač shřešil by proti tobě bratr tvój, jdi a potreskci jeho mezi tebú a jím samým. Ač tebe poslechl by, získal si bratra tvého. Mt18,16 Ač pak tebe neposlechl by, přičiň s tebú jednoho neb dva, aby v ustech dvú neb tří svědkóv stálo každé slovo. Mt18,17 A pakli neposlechl by jich, pověz obci. Ač pak obce neposlechl by, buď tobě jakožto pohan a zjevný hřiešník. Mt18,18 Jistě pravím vám, což kolivěk svázali byšte na zemi, bude svázáno i v nebesiech. A což kolivěk rozvázali byšte na zemi, bude rozvázáno i v nebesiech. Mt18,19 Opět pravím vám, ač dva svolila byšta z vás na zemi o každé věci, kteréž kolivěk prosili by, staneť sě jim od otcě mého, kterýž jest v nebesiech. Mt18,20 Nebo kdež sta dva nebo třie shromažděni ve jméno mé, tuť sem i já[133]i já] navíc oproti lat. + et ego var. prostřed nich.“

Mt18,21 Tehda přistúpiv Petr k němu, vece: „Pane, kolikrát shřeší proti mně bratr mój, a odpustím jemu? Až do sedmkrát?“ Mt18,22 Vece jemu Ježíš: „Nepravím tobě až do sedmkrát, ale až do sedmdesátkrát sedmkrát. Mt18,23 Protož přirovnáno jest královstvie nebeské člověku králi, kterýž chtěl jest počet položiti s sluhami svými. Mt18,24 A když počal bieše počet klásti, podán jest jemu jeden, kterýž dlužen bieše[134]bieše] + ei lat., nemá var. desět tisícóv liber. Mt18,25 Když pak nemějieše, odkud navrátil by, kázal jest jeho pán jeho prodati i ženu jeho i syny jeho[135]jeho] navíc oproti lat., + eius var. i všecko, což mějieše, a navrátiti. Mt18,26 Pad pak sluha ten, prosieše jeho řka: Trpělivost měj nade mnú a všecko navrátím tobě. Mt18,27 Slitovav sě pak pán nad sluhú tiem, pustil jest jeho a dluh odpustil jest jemu. Mt18,28 Vyšed pak sluha ten, nalezl jest jednoho z spolusluh svých, kterýž dlužen bieše jemu sto peněz, a drže tlačieše jeho řka: Navrať, což dlužen jsi. Mt18,29 A pad spolusluha jeho,