[462v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevece Petrovi: „Jdi po mně, protivníče, pohoršenie mně jsi, nebo nečenicháš těch, které božie jsú, ale těch, které lidské. Mt16,24 Tehda Ježíš vece učedlníkóm svým: „Ač kto chce po mně přijíti, zapři sebe samého a vezmi kříž svój a následuj mě. Mt16,25 Nebo ktož chtěl by duši svú spasenu učiniti, ztratí ji. Ktož pak ztratil by duši svú pro mě, nalezneť ji. Mt16,26 Nebo co prospievá člověku, ač vešken svět získal by, duše pak své nedostatek trpěl by? Anebo kterú dá[122]dá] + homo lat. odměnu za duši svú? Mt16,27 Nebo syn člověka příští jest v slávě otcě svého s anjely svými. A tehda navrátí jednomu každému podlé skutkóv jeho. Mt16,28 Jistě pravím vám, jsú někteří z tuto stojících, kteříž neokusie smrti, doniž neuzřeli by syna člověka přicházejícieho v království[123]království] kraloſtwi rkp. svém.“
XVII.
Mt17,1 A po dnech šesti přijal jest Ježíš Petra a Jakuba a Jana, bratra jeho, a vedl jest je na horu vysokú súkromě, Mt17,2 a proměnil sě jest před nimi. A osvietila sě jest tvář jeho jakožto slunce, rúcha pak jeho učiněna sú bielá jakožto snieh. Mt17,3 A aj, zjevili sú sě jim Mojžieš a Heliáš s ním mluviece. Mt17,4 Odpověděv pak Petr, vece k Ježíšovi: „Pane, dobré jest nám tuto býti. Ač chceš, učiňme tuto tři stany: tobě jeden, Mojžiešovi jeden a Heliášovi jeden.“ Mt17,5 Ještě jeho mluvícieho, aj, oblak světlý zastienil jest je. A aj, hlas z oblaku řka: „Tentoť jest syn mój milý, v němž mi dobře zalíbilo sě jest, jeho poslúchajte!“ Mt17,6 A uslyševše učedlníci, padli sú na tvář svú a báli sú sě velmi. Mt17,7 A přistúpil jest Ježíš a dotekl jest sě jich a řekl jest jim: „Vstaňte, neroďte báti se!“ Mt17,8 Vzdvihše pak oči svoji, nižádného neviděli sú, jediné samého Ježíše. Mt17,9 A sstupujícím jim s hory, přikázal jest jim Ježíš řka: „Nižádnému nepravte viděnie, doniž syn člověka z mrtvých nevstal by.“ Mt17,10 I otázali sú jeho učedlníci jeho[124]jeho] navíc oproti lat., + eius var. řkúce: „Což pak mistři pravie, že Heliáš musí najprvé [b]označení sloupcepřijíti?“ Mt17,11 A on odpověděv[125]odpověděv] odpowied rkp., vece[126]vece] + eis lat., nemá var.: „Heliáš zajisté příští jest a navrátí všecko. Mt17,12 Pravím pak vám, že Heliáš již přišel jest, a nepoznali sú jeho, ale učinili sú nad ním, což kolivěk chtěli sú. Takť i syn člověka trpěti má od nich.“ Mt17,13 Tehda urozuměli sú učedlníci, že o Janovi Křtitelovi řekl by jim.
Mt17,14 A když přišel bieše k zástupu, přistúpil jest k němu člověk, kolenma položený před ním, řka: „Pane, smiluj sě nad synem mým, neboť náměsečník jest a zle trpí, nebo často padá v oheň a často u vodu. Mt17,15 A podal sem jeho učedlníkóm tvým, a nemohli sú uzdraviti jeho.“ Mt17,16 Odpověděv[127]Odpověděv] + autem lat., nemá var. Ježíš vece: „Ó, pokolenie nevěřície a převrácené, dokavad budu s vámi? Až dokavad trpěti budu vás? Přineste sem jeho ke mně.“ Mt17,17 A káral jest jeho Ježíš, a vyšlo jest od něho diábelstvie, a uzdraveno jest dietě z té hodiny. Mt17,18 Tehda přistúpili sú učedlníci k Ježíšovi tajně a řekli sú jemu: „Proč my nemohli sme vyvrci jeho?“ Mt17,19 Vece jim Ježíš: „Pro nevěrnost vaši. Jistě pravím vám, ač měli byšte vieru jakožto zrno horčičné, diete této hoře: Jdi odtudto, a pójdeť. A nic nepodobné bude vám. Mt17,20 Tento pak rod nevymietá sě, jediné skrze modlitbu a puost.“
Mt17,21 Přebývajícím pak jim v Galilei, vece jim Ježíš: „Syn člověka zrazen má býti v ruce lidí Mt17,22 a zabijí jeho a den třetí vstane.“ A zamútili sú sě náramně.
Mt17,23 A když přišel bieše do Kafarnaum, přistúpili sú, kteříž mýto bráchu, ku Petrovi a řekli jsú jemu: „Mistr váš neplatí mýta?“ Mt17,24 A vece: „Také.“ A když všel bieše do domu, předšel jest jeho Ježíš řka: „Co tobě vidí sě, Šimone? Králové země od kterých berú daň nebo plat: od synóv li svých, čili od cizích?“ Mt17,25 A on vece: „Od cizích.“ Vece jemu Ježíš: „Tehda svobodní sú synové. Mt17,26 Abychom pak nepohoršili jich, jdi k moři a vpusť udici a tu rybu, kteráž prvnie vstúpila by, vezmi. A otevra usta jejie, nalezneš peniez, ten vezma daj jim za mě a tě.“
