[463v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceprosieše jeho řka: Trpělivost jměj nade mnú a všecko navrátím tobě. Mt18,30 On pak nechtěl jest, ale odšel jest a vpustil jest jeho do žaláře, doniž nenavrátil by dluhu. Mt18,31 Vidúce pak spolusluhy jeho, což dějieše sě, zamútily sú sě velmi a přišly sú a zvěstovaly sú pánu svému všecko, což učiněno bieše. Mt18,32 Tehda zavolal jest jeho pán jeho a řekl jest jemu: Sluho zlosynu, vešken dluh odpustil sem tobě, nebo prosil si mne. Mt18,33 Však pak musil si i ty slitovati sě nad spolusluhú tvým, jakožto i já nad tebú slitoval sem se. Mt18,34 A rozhněvav sě pán jeho, dal jest jeho katóm, doniž nenavrátil by všeho dluhu. Mt18,35 Takť i otec mój nebeský učiní vám, ač neodpustili byšte jeden každý bratru svému z srdcí svých.“

Mt19,1 A stalo sě jest, když dokonal bieše Ježíš řeči tyto, odšel jest od Galilee a přišel jest do končin Židovstva za Jordán. Mt19,2 A následovali sú jeho zástupové mnozí a uzdravil jest je tu.

XIX.

Mt19,3 A přistúpili sú k němu zákonníci pokúšejíce jeho a řkúce: „Slušie li člověku pustiti ženu svú z kteréž kolivěk příčiny?“ Mt19,4 Jenž odpověděv vece jim: „Nečtli ste, že kterýž učinil jest lidi od počátka, samce a samici učinil jest je?“ A řekl jest: Mt19,5 „Proto opustí člověk otcě a máteř a přídržeti sě bude ženy své, a budeta dva v těle jednom. Mt19,6 A tak již nejsta dva, ale jedno tělo. Protož což buoh spojil jest, člověk nerozlučuj.“ Mt19,7 Vecechu jemu: „Což pak Mojžieš přikázal jest dáti knížku zapuzenie i pustiti?“ Mt19,8 I[136]I] navíc oproti lat., + Et var. vece jim: „Nebo Mojžieš[137]Mojžieš] możieṡ rkp. k tvrdosti srdce vašeho odpustil jest vám púštěti ženy své. Od počátka pak nebylo jest tak. Mt19,9 Pravím pak vám, že ktož kolivěk pustil by ženu svú, leč pro smilstvo, a jinú pojal by, cizoloží. A ktož puštěnú pojal by, cizoloží.“ Mt19,10 Vecechu jemu učedlníci jeho: „Když tak jest pří[b]označení sloupcečina člověka s ženú, prospievá nepojímati sě.“ Mt19,11 Jenž vece jim: „Ne všickni přijímají slova tohoto, ale kterýmž dáno jest. Mt19,12 Nebo jsú kleštěnci, kteříž z mateřina břicha tak narozeni sú. A jsú kleštěnci, kteříž učiněni sú od lidí. A jsú kleštěnci, kteříž sě sami klestili sú pro královstvie nebeské. Ktož móže přijieti, přijmi.“

Mt19,13 Tehda podáni sú malitcí jemu, aby ruce jim vložil a modlil by sě. Učedlníci pak jeho[138]jeho] navíc oproti lat., + eius var. káráchu je. Mt19,14 Ježíš pak vece jim: „Nechajte maličkých přijíti ke mně a neroďte jim brániti, nebo takových jest královstvie nebeské.“ Mt19,15 A když vzložil jim bieše ruce, odšel jest odtud.

Mt19,16 A aj, jeden přistúpiv vece jemu: „Mistře dobrý, co dobrého činiti budu, abych měl život věčný?“ Mt19,17 Jenž vece jemu: „Co mne tiežeš o dobrém? Jeden jest dobrý, buoh. Ač pak chceš do života vjíti, zachovaj přikázanie.“ Mt19,18 Vece on: „Která?“ Ježíš pak vece: „Ne vraždy učiníš, nescizoložíš, neučiníš krádeže, ne křivého svědečstvie povieš. Mt19,19 Cti otcě tvého a máteř tvú. A milovati budeš bližnieho tvého jakožto tě samého.“ Mt19,20 Vece jemu jinoch: „Všeho tohoto ostřiehal sem od mladosti mé. Což ještě mně nedostává sě?“ Mt19,21 Vece jemu Ježíš: „Ač chceš dokonalý býti, jdi a[139]a] navíc oproti lat., + et var. prodaj všecko[140]všecko] navíc oproti lat., + omnia var., což máš, a daj chudým, a jmieti budeš poklad v nebi. A poď, následuj[141]následuj] naledug rkp. mne.“ Mt19,22 Když uslyšel bieše pak jinoch slova tato[142]tato] navíc oproti lat., + haec var., odšel jest smuten, neb bieše mnohá maje jměnie. Mt19,23 Ježíš pak vece učedlníkóm svým: „Jistě pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do královstvie nebeského. Mt19,24 A opět pravím vám, snáze jest velblúdovi skrze dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti do královstvie nebeského.“ Mt19,25 Uslyševše pak to učedlníci, diviechu se velmi řkúce: „Protož kto moci bude spasen býti?“ Mt19,26 Popatřiv[143]Popatřiv] + autem lat. Ježíš vece jim: „U lidí to nepodobné jest, u boha pak všecko podobné jest.“

Mt19,27 Tehda odpověděv Petr, vece jemu: „Aj, my opu[464r]číslo strany rukopisustili