[39v]číslo strany rukopisuciesařuov, ten div uzřev[ahf]uzřev] vzrziew, svého syna vzkřiešenie, chtěl ji rád živiti, ale boje se[ahg]se] ſie všeho[22]v Pasionále kališnickém je: vyššího súdu nad sebú, miesto sebe jiného starostu, ješto by ji súdil, nastaviv, u velikém smutce[ahh]smutce] ſmutczye pryč jel[ahi]jel] giel, když jí spomoci nemohl. Zatiem[ahj]Zatiem] žatiem ten starostin náměstek jménem Aspazius kázal ji na veliký oheň uvrci. Jížto Božiem divem oheň nic neuškodil, ale zlé pohany, jenžto okolo ohně stáchu, spálil. To Aspasius uzřev, kázal mečem jejie[ahk]jejie] giegie svaté hrdlo prokláti. A v tu hodinu skončevši [s]text doplněný editorem svým chotem v nebesiech se nalezla, s nímžto kraluje věky věkoma. Amen.
O svaté Konstancie
Zatiem, když křesťané[ahl]křesťané] krzieſtiane tělo svaté Nětiše[ahm]Nětiše] Nietiſſye pochovachu, sv. Emerciana děvice, u jejieho[ahn]jejieho] giegieho svatého hrobu sedieci, z pravé viery poče pohanuom prorokovati. A oni kamenie polapivše, jako lítá zvěř v hotových hněviech se na ni obořivše, na tom miestě ji ukamenovali. A inhed země se potřásla, blýskota a velicí hromové hřímáchu, tak že mnoho pohanstva v tu hodinu jest pohynulo. Od toho času viec těm, ješto k jejiemu[aho]jejiemu] giegiemu svatému hrobu přichodiechu, překážeti[ahp]překážeti] przekažieti nesměli. A tělo svaté Emerciany děvice křesťané pochopivše podlé svaté Nětiše těla schovali. A když přételé svaté Nětiše[ahq]Nětiše] nietiſſye podlé obyčeje[ahr]obyčeje] obycžegie po jejiem[ahs]jejiem] giegiem skončení při jejiem[aht]jejiem] giegiem hrobu osmý den sediece[ahu]sediece] ſedieczie bdiechu, uzřeli[ahv]uzřeli] vzrzieli mnostvie svatých děvic, any se[ahw]se] ſie v rúše[ahx]rúše] ruſſye zlatého bleskotu stkvie. Mezi nimižto uzřeli[ahy]uzřeli] vzrzieli svatú Nětiši, ana se v takémž rúše[ahz]rúše] ruſſye překrásně stkvieše, a na její pravici beránek divně bielý stáše. K němužto[23]v Pasionále kališnickém je: k nimžto ona vece: „Vizte, abyšte mne jako mrtvé neplakali, ale radujte se[aia]se] ſie se mnú a toho Bohu vděčni buďte, že se všemi s těmito, jakž vidíte, věčné odplaty světlé stolice[aib]stolice] ſtoliczie v nebesiech sem přijala. A protož pro tento div druhý hod svaté Nětiše[aic]Nětiše] Nietiſſye svatá cérkev slaví. A potom toho zevenie[aid]zevenie] zewnie přeznamenitý div Konstancia ciesařová uslyševši[aie]uslyševši] vſlyſſyewſſy, jenž malomocná bieše, vstavši k jejiemu se hrobu brala. A tu poklekši, modlidbu nábožně učinivši, usnula. A inhed se jí svatá Nětiše[aif]Nětiše] Nietiſſye zjevila, tak řkúci: „Buď ustavičná v svém zámysle. Konstancia, uvěříš li v Jezu Krista,
