[269v]číslo strany rukopisuproč by plakala. Jimžto ona odpovědě a řkúc: „Kterak mi velíte neplakati, a já sem k tomu připravena, že muším jednoho člověka až do krve bíti, jehožto jedno kůže a kosti jsú.“
O jiných také jejích strastných utrpení dlúho by bylo psáti podlé toho, jakž jejieho[grf]jejieho] gegie vlastnieho bratra hospodyně paní Anna jest řekla: „Co jsem o rozličných svatých svatosti slýchala, málo je, bych na této sv. ženě tolikež anebo viece svatosti neviděla nebo neslýchala. Na modlitbách ve dne i v noci stáváše, po kumpletnie hodině až do večera se Bohu modléše. A často její služebnice, ji čekati nemohúc, dobře se prospiec, vstala a ji, ještě na modlidbách klečíc, nalezli.“ To také v uobyčeji sv. Hedvika jměla, že když[grg]když] kdy pokrm přijímala, vždy jí také Písmo svaté před stolem čteno, jehožto radější poslúcháše, než by pila ani jedla. A jednú se to přihodilo, když sv. Hedvika, v uoblačním miestě sama stojéc, Bohu se modléše, jeden její sluha jménem Bohuslav, nazřev k nie, uzřel ji v slavné světlosti stojíce. A to uzřev, s velikú úžestí pryč šel. To se také často přiházelo, že když její nevěsta, paní Anna, podlé obyčeje ve mši od svaté Hedviky mír bráše, vezřev jí v uoči, vidě, ano její oči jako krvavie[grh]krvavie] krawie a všecka tvář s slzami plaváše. A někdy ji také vídáše krásnú jako v andělské tváři proměněnú, držéc[218]v Pasionále kališnickém je: rdiec se v sněžné bělosti jako růže[gri]růže] ružie pro vysoké její milé k Bohu zvedenie, pro její srdce u Boze kochánie, neb se[grj]se] ſie často[grk]často] cžaſſto tak vysoce od svého tělesenstvie vnitřním duchem k Bohu vznesieše, že sebe nic v tu hodinu nečijíše, ani před sebú lidi stojéc neznajieše, dotat, až se opět k sobě navrátieše. A často[grl]často] cžaſſto od mnohých vídána, ana u veliké světlosti v povětří nad zemí na modlitbách stojí. Ve mši také a na Božie službě nikda také [s]text doplněný editorem žádným nemluvieše, než když pro velikú potřebu promluviti muší. Mši a Boží služby ne v domě jako jiní urození lidé, ale v kostele najradější poslúcháše. A což kněží mohla jmieti, všech mší ráda poslúcháše, na každú mši anebo sama k ůfěře šla, neb ofěru poslala. Kněží[grm]Kněží] kniežie a duchovní lidi u veliké cti jměla, sv. kostí a sv. obrazuov s velikú ctí ráda
