[268r]číslo strany rukopisuBuoh udělili. A když je[gqi]je] gie tak učieše, mnozí pohané obracováchu se[gqj]se] ſie a křest přijímáchu. A když umřel biskup niturnický, tehdy sv. Viktorina biskupem zvolichu, kdyžto ciesař Nerva kralováše a městem Niturnie Aurelián vládnieše. Vida to Aurelián, že sv. Viktorin pohanstvo obracováše a křesťanstvo množíše a jednoho uzdravi pána velikého, ješto byl dnú zlámaný tři léta, pro to Aurelián se rozhněva i káza sv. Viktorina jieti a vsaditi na jeden ostrov, chtě jeho hladem umořiti. Ale jedna šlechtična Domicilla dodávavši[gqk]dodávavši] dodawaſſy jemu pokrm, tajně chtieci jej živiti, milého sv. Viktorina.
Zvěděv to zlý Aurelián, káza jeho s uostrova pojíti a do Vektoriány do města dáti mezi líté pohany, aby porobili, aby dělal těžce, aby kopal a tluč jedl. Tu opět jsa jedna kněžna, ješto měla črvenú nemoc osmnácte let, [tu]text doplněný editorem uzdravil a jiných mnoho nemocných. Vida to Aurelián, že se po něm mnoho lida obracuje, káza sv. Viktorina před se přivésti a řka jemu: „Co ty nám činíš protivenstvie?“ I káza jej pověsiti nad jeden potok řečený[gql]řečený] rzecžene Kotillas, jenž smrdíše sírú a bahnem. Tu milý sv. Viktorin[gqm]Viktorin] Wctonin visel hlavú dolů a nohami nahoru tři dny, káže slovo Božie a prose milého Hospodina za všecky své služebníky neb služebnice, ktož by kolivěk pamatovali[gqn]pamatovali] pamatowati jeho umučení, neb jeho den světili neb poctili svú modlidbú neb kterúkolivěk obětí, aby byli zlého pokušenie zbaveni. A druhé, aby vítězstvie nad svými nepřátely obdržali, a co by na Bohu žádali, aby uslyšeni byli. K tomu hlas z nebe odpovědě: „Co jsi prosil, Viktorine, v tom si ve všem uslyšen.“ Sv. Viktorin, spěv ruce k Bohu, tato slova řka[gqo]řka] a rzka: „V ruce v tvoje, Hospodine, porúčém duši mú.“ I skona. Andělé duši do nebes vzechu a kněží cná, přišedše z Niturnie, jeho tělo sv. vzemše potají v kostele položichu s velikú ctí a slavností. A tak sv. Viktorin dokonal svuoj svatý život léta od narozenie Božieho osmdesátého osmého.
Potom král Otta vzal jeho tělo sv. i přinesl do Medburka. A pak biskup řečený kněz Albrecht vzal jej i nesl jej do Šternberka. Tu je učinil[gqp]učinil] cžynil kněžím hró[268v]číslo strany rukopisuzy,
