kte[258r]číslo strany rukopisurém stavu bydleti myslím, toť povím, že pro toto královstvie a dědictví za muž jíti musím. Ale tak jsem sobě umyslila, abych za nižádného nechodila, než za toho, kto by byl urozenější, bohatější, kraší, učenější.“ K tomu jí ten Boží muž odpovědě a řka: „Co já mohu, chudý muž, rozuměti. Takého chotě, jako ty chceš[gju]chceš] chcžeſs, na tomto světě nesnadno nalezneš[gjv]nalezneš] naležneſs. Ale však já jednoho viem, ješto ve všem nad tě přepovýšený a předčí. Ty s královna, ale on své heslo na svém rúše psáno nosí: Král nade všecky[gjw]všecky] wſſieczky krále a pán nade všecky[gjx]všecky] wſſieczky panujície pány. Ty s bohatá a učená, ale o tomto starý prorok David píše: ‚Slavná chvála a bohatstvie [v domu jeho]text doplněný editorem[214]doplněno podle Pasionálu kališnického; vypuštěno opakovaně vytištěné: málo, zazřev svatý Pavel jménu. Srovnáno se zněním Pasionálu kališnického. Jeho chvály i jeho múdrosti bohatstvie málo zazřev svatý Pavel apoštol v přeohromném[gjy]přeohromném] przyhromnem podivení, nic jiného prořéci nemohl než toto slovo: ‚Ó, převeliká výsosti, bohatstvie múdrosti a uměnie Božieho.‘ Pakli, milá královno, o jeho urození věděti ráčíš, jestiť syn všemohúcieho Boha Otce, stvořitele všeho světa, jehožto kráse slunce i měsiec se diví, o jehožto urození Izaiáš prorok divě se píše a řka: ‚O urození jeho, kto jest ten, by vymluviti mohl anebo uměl.‘“ Tu řeč[gjz]řeč] rzerz sv. Kateřina snažně slyševši, Božiemu sluze vece: „Tvá řeč velmi mi jest na srdci padla, protož prosím tebe, sluho Boží, dopomož mi toho, ať bych k tomu v známost vešla, o němžto mi mluvíš.“ K tomu jí Boží muž vece: „Vezmi ode mne tuto deštičku, na niežto jest psán obrázek všeho světa milostivice Marie[gka]Marie] marya, ještoť jest matka toho nebeského kralovice, ještoť tuto na ruce obrázek drží, za něhožto tě snúbím. Tu deštičku, když domuov přijedeš, v své komnětě na poctivém miestě postavíš, prvé než ležeš, před tiem obrázkem nábožně pokleknúc pomodliž se, takto řkúci: ‚Ó, přemilostivá královno nebeská, jižto sobě Buoh Otec ze všeho světa vybral i volil, aby byla prosebnice a orodovnice před svým milém synem, jehožto tuto obrázka na své ruce držíš, jeho napomínajíc po vše[gkb]vše] wſſie časy za vše hřiešné.