[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

uká[252r]číslo strany rukopisuzala onoho cného muže starého, svatého Urbana, nebť k němu mám tajné poselstvie[ggd]poselstvie] poſlelſtwie.‘ A kdyžť jeho ukáží a jeho již uzříš, pověz jemu všecka[gge]všecka] wſſieczka slova má. Ten, jakž tě brzo skrze svatý křest očistí, tak se ke mně vrátě, inhed anděla uzříš.“ Toho Valerianus uposlúchav[ggf]uposlúchav] vpoſluchach, odtad inhed vstav, jakž svatá Cecilia byla rozkázala, tak učinil. Svatého Urbana, an mezi svatými hroby klečí, Bohu se modlí, nalezl. A když jemu všecku[ggg]všecku] wſſieczku řeč svaté Cecilie pověděl, tehda svatý Urban, ruce k nebesóm vzved, horkými slzami zaplakav, vece: „Muoj milý Jezu Kriste, všech dobrých křesťanuov pastýři, rač přijieti k sobě novo sené plémě, ješto s skrze svatú Cecilí vsel[ggh]vsel] wſſiel. Aj toť, Cecilia, tvá služebnice, jako snažná učedlnice stred svaté viery nosieci, tobě služby, svého chotě, jehožto jako lva v divokosti nemilostivého nalezši[ggi]nalezši] naležſſy, k tobě jako pitomého beránka navedla jest.“ A jakž to brzo svatý Urban dořekl, tak se[ggj]se] ſie inhed jemu jeden počestný kmet, drže kniehy zlatým písmem psané, zevil. Jehožto, jakž brzo Valerianus uzře, tak inhed s velikú úžestí na zemi padl. Tehda jeho ten kmet pozdvih, jemu na těch knihách[ggk]knihách] knihah čísti kázal. A tu takto bieše psáno: „Jeden Buoh, jedna viera. Jeden křest, jeden Buoh, všech Otec nade všemi námi.“ Jakž to Valerián přečite, tak jeho ten kmet otázal a řka: „Věříš li, že jest to tak, čili nedóvěříš?“ K tomu Valerianus odpovědě, jako provolav: „Nenie pod nebem, co by mohlo právějie věřeno býti.“ A jakž to vece, tak se z jeho očí slzy[ggl]slzy] ſkry [pustily]text doplněný editorem[209]doplněno podle Pasionálu kališnického.

Tehda Valerianus, od svatého Urbana svatý křest přijem, k svaté Cecilí se vrátiv, nalezl, ana s andělem mluví. Kterýžto anděl dva krásná věnce, jeden ruožený a druhý liliový, v ruce držéše. Jimžto ta jistá věnce na svatú Cecilí a na Valeriána vstaviv, vece: „Tyto věnce čistým srdcem chovýte, nebť jsem je[ggm]je] gie z ráje[ggn]ráje] ragie vám přinesl, nikda nezvadneta a nikdy[ggo]nikdy] nitkdy své vuoně potratíta. A nižádnýť jich nikda viděti nebude

X
ggdposelstvie] poſlelſtwie
ggevšecka] wſſieczka
ggfuposlúchav] vpoſluchach
gggvšecku] wſſieczku
gghvsel] wſſiel
gginalezši] naležſſy
ggjse] ſie
ggkknihách] knihah
gglslzy] ſkry
ggmje] gie
ggnráje] ragie
ggonikdy] nitkdy
209doplněno podle Pasionálu kališnického
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).