[203r]číslo strany rukopisubyl. Toť jest ta nebeského krále korúhev krví Jezu[eew]Jezu] Ihzu Kristovú zbarvená, o nížto po všem světu svatá cierkev[eex]cierkev] czrkew přeslavně zpievá a řkúc: „Korúhvě[eey]Korúhvě] Koruwie královy vynikají, slaví[eez]slaví] ſlwie se svatého kříže[efa]kříže] krzyžie spasitelné znamenie.“ Toť jest ten kříž přesvatý, jenž všem dušém nebeské královstvie odmyká, jakž to praví svatý Krizostomus. A protož tyto i jiné mnohé o svatém kříži přepovýšený věci znamenaje[efb]znamenaje] znamenuge mistr Rabanus, v prvých kniehách O chvále svatého kříže[efc]kříže] krzyžie píše a řka: „Ó, kříži přesvatý, ó, znamenie přežádné, kto se tebe kdy duostojně nachváliti muož, neb o tobě kdy celosti světu vypraviti, neb, svatý kříži, jsi nám nebeských tajemství zevitel, skrytých Božích pokladuov jsi schovatel. Ty jsi sedmi svatosvatých svatyň správných k[162]na tomto místě byl text zkomolen, znění je upraveno podle Pasionálu muzejního (KNM III D 44), původní znění tisku: jsi z sedmi svato svatých svatým správným křesťanóm milostivý dárce, v tobě[efd]tobě] tobe všickni svatí andělé sporost[efe]sporost] ſproſt své radosti vidie, od[eff]od] o tebe všeho světa lidé pomocnú moc přijímají, od tebe všecky[efg]všecky] wſſecžky pekelné moci nad sebú[efh]sebú] ſſebu věčně své potlačenie znají.“
A protož toho předůstojného dřeva, rozličné divy Eraklius césař vida, na svatém otci papeži obdržal, aby na čest a na chválu povýšení svatého kříže slavný den ustavil, na věčnú pamět, aby všickni zbožní to v paměti měli, že náš Spasitel pro vše hřiešné na svatém kříži umřel, Boha chváléc, věčnému se[efi]se] ſie příbytku dostali. Amen. To se[efj]se] ſie jest dálo po Božím narození šestistého patnáctého.
O svatém Kornelí tu
Svatý otec Kornelius papež od pohanův velikú nenávist trpěl, tak že Decius ciesař[efk]ciesař] Czieſarz kazal se vším žákovstvem jeho do dalekých vlastí zaslati kázal. A když se po některých časiech sv. Kornelius opět zase se vrátiv, nechtěl modlám se[efl]se] ſie modliti, na smrt jest odsúzen a s ním dvamezcítma jiných svatých, pro svatú vieru smrt přijemše[efm]přijemše] pygemſſe, Bohu se dostali. To se jest dálo po Božím narození dvústého padesátého čvrtého léta.
O svaté Eufemie tuto
Svatá Eufemia byla z Říma kniežecého
