apoštolé od něho utekli. Proto praví všickni, že ač je svatý Petr a svatý Jan neutekl, ale zdaleka jsta za ním šla, a jiní utekli. Tu Ježíše jemše, spředu jeho svaté ruce svázavše, na jeho svaté hrdlo provaz vzděli, s sebú, hanebně trhajíce jím, vedli. V ta doby to k nim Ježíš propovědě: „Vyšli jste jako k lotrovi s meči, s kyji jímat mne, na každý den mě v chrámě měvše, však jste mne nejeli.“
Odtad jej najprvé vedú k Annášovi, k švagrovi Kajifášovu. A že svatý Jan bieše znám biskupovi i starostám židovským, za Ježíšem v duom vnide, ale svatý Petr, ke dveřóm přistúpiv, vníti nemohl. Potom svatý Jan, známosti uživ, svatého Petra v duom vedl. A jakž svatý Petr v duom vnide, s jinými se k uohni posadi, tu jemu poselnice toho domu, vezřevši v uoči, vece: „A ty jsi z učedlníkuov člověka tohoto?“ Svatý Petr k dievce vece: „Neznal jsem jeho, ani vědě, co ty dieš.“ Tuto muož každý znamenati, kterak je zlo se zlým tovařistvem býti, by svatý Petr byl se k uohni k nim nevmiesil, byl by Hospodina nezapřel. V ta doba biskup židovský poče tázati Ježíše o jeho učení i o jeho učedlníciech. K tomu Ježíš vece: „Já jsem světu zevně mluvil v škole i v chrámě učil, tu, kdežto se židé scházejí, a skrytě sem nic nemluvil. Co mne tiežeš? Otěž těch, ješto sú slyšeli, co sem k nim mluvil.“ A když to Ježíš propovědě, v tu dobu jeden židovský panoše přistúpiv i da jemu veliký políček a řka: „Tak odpoviedáš biskupovi?“ To Ježíš pokorně přetrpěv, vece: „Promluvil li sem zle, svědečstvie daj zlému. Pakli sem dobře a právě promluvil, proč mě naprázdno tepeš?“
Odtad jej tak svázána Annaniáš k Kaifášovi biskupovi poslal, u něhožto se bieše veliký zbor lidí sebral, čekajíce Ježíše. A když jej svázána přivedú, za ním zdaleka svatý Petr jdieše, čekaje skonánie, totiž pustie li jej, čili na smrt odsúdie. A když sv. Petr s jinými v duom vnide, inhed jeho dievka utkavši, vece: „Zajisté tento s Ježíšem z Nazareta bieše!“ Sv. Petr poče věrovati a řka: „Neznám toho člověka!“
