Dvanádctý den budú padati z nebes plásty blýskavé jako hvězdy, hrozné paprslky od sebe púštějíce. Třináctý den zemrú všickni lidé, aby potom se všemi z mrtvých vstali. Čtrnáctý den vzhoří země i nebe. Patnáctý den bude země i nebe obnoveno a přestane všecken běh hvězd i dní. Slunce stane na východ a měsiec na západ slunce na věky. Toho dne sv. Michal slovensky zatrúbí hrozným zvukem a ten zvuk bude řéci takto: „Vstaňte, mrtví, poďte na súd!“ A inhed všichni z mrtvých vstanú. Potom podlé proroctvie svatých prorokuov vystúpí z nebes všemohúcí súdce nad to údolé před Jeruzalémským městem, ješto Jozafat slove. A s ním, jakž to praví svaté Čtenie, sv. apoštolé. A jakž praví sv. Jeroným, tak veliké všeho světa lidí mnozstvie na tak malém údolí směstknati by se nemohlo. Ale ti všichni, jimžto bude spasenu býti, v povětří na pravici stanú a zlí na levici.
Tehda, jakož píše sv. Lukáš evanjelista: „Všickni vzezřiec uzřie syna člověčieho, an jde na súd zvláště v svém veleslavenství s velikú mocí.“ A jakž píší všichni sv. Písma mistři: „Ukáže se na súdě Hospodin se všemi jezvami, jakož sú jemu na kříži probity i proklány, a to pro trojí věc.“ Najprvé pro jeho slavné svítězenie, jakožto praví sv. Kryzostomus: „Ty svaté jeho jiezvy, i ta svatá znamenie, kříž, kopie i hřebíci, budú se kraše stkvieti než slunce.“ Druhé ukáže se na súdě [s]text doplněný editorem svatými jezvami proto, aby to všem známo bylo, kterak sú všichni zlí správně Boha odlúčeni, jenžto jsú jeho drahé krve prolitie potupivše zhřešili. Proněžto, jakožto praví svatý Kryzostomus: „Bude na súdě Hospodin hřiešným hrozně opačovati a řka: ‚Vezřete na mě, já sem pro vy s nebe stúpil, tělesenstvie přijal, pro vy vázán, bit, trýzněn, zplván, na smiech zlým židuom byl bičován i křižován. Které ke mně otplacenie ot vás za mé trudné mučenie? Vy ste šeredné věci, vašeho hubeného tělesenstvie libost viece milovali než mú spravedlnost
