svého praví: „Andělóm svým přikázal o tobě, člověče, aby tebe ostřéhali na všech tvých cestách.“ To jest také v Prvních knihách Mojžiešových psáno, že svatý Jákob patriarcha u vidění viděl jeden řebří od země do nebe vysoký. A tu viděl anděly jedny, [ani]text doplněný editorem doluov k lidem scházejí, a druzí se od lidí do nebes vznášejí. Tu praví svatý Řehoř: „Proto k nám z nebes přicházejí, aby nám posluhujíc, nás ostřéhali, a proto se do nebes od nás vracují, aby věrně a milostivě před Hospodinem naše dobré skutky ofěrovali. A protož nechtieci tomu svatá církev, bychom se pro naše nevděčenstvie lánie, trestánie dopustili, ten den slavný svatému Michalu a všem svatým andělóm na čest i na chválu ustavila jest, abychom, jim děkujíce, v jich přeslavných úřadiech Boha chváléce a zvláště tohoto dne jim, kterakž mohúce, za jich službu odplatili.“
Ale aby to bylo zvláště rozuměno, kterak svatí andělé rozličně na rozličných miestech lidem posluhují, to slušé věděti, že jsú někteří lidé, ješto v hřiešiech bydlé, někteří jsú, ješto se svého hřiecha kají, a někteří sú, ješto se hřiecha pokavše a opět se k hřiechu navracují. Těm všickni andělé Boží z hřiechu pomáhají. Najprvé těm, ješto v hřieše přebývají. O tom máme psáno znamenitě podobenstvie v kniehách o Skutciech apoštolských. Tu se tak píše, že když svatý Petr apoštol králem Herodesem jat, řetězy svázán, v temný žalář vsazen, tak ztrastně vězieše, anděl Boží, k němu přišed, temný žalář osvietil a jeho těch řetězuov i žaláře temného zprostil. Tak se právě děje hřiešnému člověku, jenžto v svých hřiešiech jako v temném žaláři přebývá, a tak v nebezpečném stavu bydlí, nezná, svými zlými skutky jako řetězy okován, v svých hřieších leže tvrdě spí. Takovým všem svatí andělé z hřiecha jako z vězenie vyjíti pomáhají. A to tehdy činie, když hřiešným lidem jich těžké hřiechy znáti dadie, jich
