vody velmi hořké, tak že lid jich pro hořkost píti nemohl, a jakž sluha boží Mojžieš dřevo v těch hořkých vodách omočil, tak sú se obrátily na sladkost. To se jest tělesně dálo, ale v budúcích časiech vnitřním rozumem o svatém kříži takto jest rozuměno: Obecně všem toho světa lidem protivenstvie za hřiechy trpěti jest hořko, ale ktož se s pravým srdcem rozpomene, kterak jest náš milý Spasitel pro všecky hříšné na dřevě svatého kříže hořkú smrt trpěl, všecky protivné hořkosti obrátí se jemu u velikú sladkost.
Opět jest psáno v Mojžíšových kniehách, že všechen svět pro hřiechy přepuštěním Božím potopen jest byl a na dřevo toho korábu, jehožto Nohe byl učinil, aby se lid zachoval. To se jest tělesně dálo, ale v budúcích časiech u vnitřniem rozumě o svatém kříži jest takto rozuměno, že když všeho světa národ pro mnostvie hřiechův od Božie milosti byl odlúčen i potopen, skrze dřevo svatého kříže opět k Božie milosti se rozmnoživ navrátil. Opět ve Čtvrtých kniehách králových jest psáno, že jedna sekyra, [z]text doplněný editorem svého násadiště spadši, na dno v hlubokú vodu upadla. Tehda Elizeus prorok přišed, dřevo sobě ukleštiv, u vodu tiem dřevem sáhl a inhed těžkost té sekyry železa nad přirozený běh nad vodu zplula. To se jest Boží mocí tělesně dálo. Ale v budúcích časích u vnitřniem rozumě o svatém kříži jest rozuměno, nebo všecky ty duše, ješto jsú byly mnohými hříchy obtíženy, a proto hluboko před peklo spadly, ale skrze dřevo svatého kříže, jimžto jest do křestných vod nebeskú mocí sazeno, těžkostí svých hřiechuov zbyvše, všecky duše Boží mocí nahoru zplývají. Toť jest ten Mojžiešuov prut, jenžto jest nad Červeném mořem vzveden, a tu se moře rostúpilo, aby král Farao z lidmi neznajícími Boha utonul a lid v Buoh věřící spasen byl. Toť jest ten prut předrahý, jenž jest byl podpora Mojžiešovú rukú, aby nepřátelský lid, totiž diábel, s svým zástupem přemožen
