nade vše, aj toť, se jiesti chce, kto to kdy kterým rozumem donésti muož, by kdy Bohu se jiesti chtělo.‘“
Protož tu praví sv. Augustin, že toho diábel nevědieše, což Syn Boží Jezus Kristus pokrm dětinský přijímáše a že hlad i žiezen jako jiné dietě trpěl. To je nebylo tolik křechkostí tělesenstvie, ale jelikož svatostí zastieněnie nebeské milosti. Neb jakž to píše Origenes: „Což se jest při Božieho Syna porození svatě dálo, to jest bylo před diáblem tajno, protož tomu i nerozumějieše, vida ji porodivši, a čistú dievkú ostavši. Kterým by to činem bylo, toho diábel nevědieše, ano toho Matka Božie sama tajieše, což se je tu při svatém Syna Božieho porození Boží milostí dálo.“ Jakž to praví sv. Čtenie, Maria, Matka Božie, chováše všecka slova, přemluvujíc a přemyšlujíc v svém srdci. Tu praví Beda tajemstvie o Jezu Kristovi, ješto Maria vědieše, nikomu toto pronésti nechtěla, ale toho v sobě s velikú poctí tajéc chovala. V niežto se jejie svatá múdrost znamena. A to div nenie, nebo jest v sobě Boha Otce múdrost, Jezu Krista, nosila. Skrze nižto všemu světu milost obdržala, proněžto ji svatý Augustin chválí řka: „Ó, Maria, Matko Božie, všie milosti plná, vidúc tvú přepovýšenú svatost, kterak tě duostojně chváliti muožem, kterakž jest kolivěk všech svatých svatost paměti duostojna, však to nic nenie proti tvé nebeské chvále, jižto zvláštním darem ot svaté Trojice máš. Rozličně jsú staří otci světí ot Boha svého rozličně jmě obdrželi, jakžto Abel, Enoch, Melchysedech, Abraham, Jákob, Jozef, Mojžes, Jezus, Eliáš, Daniel, Ezechiel, David. Tu sú všickni v zvláštní svatosti byli Bohu milí, ale žádný z nich tak slavně jakožto Maria, Matka Božie. Jehožto jsú oni všickni daleci poznali, netolik Duchem Božím viděli toho, je Matka Božie v tělesenství v srdečné milosti v životě v svém nosila. Protož zvláštnie útočiště inhed po Boze v království nebeském máme k Mariji, Matce Boží, ješto nikda nepřestane před Hospodinem za hřéšné prositi.“ Tu také praví sv. Augustin: „Věřiti beze všie
