Jeru[183v]číslo strany rukopisuzalemské a chrám postavený města římského po šesti stech a devieti letech, zóstane čtyřista let. Jakož týž Daniel praví: Když sedm týdnóv, totižto sedmkrát sedm let miením, tehdy se narodí Kristus. Však vieš, ó Belial, že těch sedm týdnóv činí bez jednoho padesáte let zajisté. Tehdy mój pán Ježíš se narodil podlé člověčenstvie léta od ustavenie města římského po sedmi stech a padesáti druhého, kdyžto césařováše Otavianus; neb v témž proroctvie anjelském takto stojí, že po sedmdesáti a po dvú týdnú bude zahuben Kristus. Tu nestojí čas určený jeho smrti. Neb die potom: Ale neslušie na to tbáti, poněvadž máme jistý čas jeho narozenie, máme také jistý čas i jeho smrti. Neb pán mój Ježíš umřel jest, když césařováše Tiberius, v sedmnácté léto jeho césařstvie, a ot ustavení římského města po sedmi stech a osmdesáti čtvrtého léta. Slyš dále, že po smrti mého pána Ježíše bude zkaženo královstvie židovské a kněžstvie jich, bude v chrámě ohavnost upuštěnie podlé proroctvie Danielova svrchu psaného, a to se stane u puol téhodne skrze římský lid [s]text doplněný editorem příštím[cw]příštím] przieſſtiem vévodú, a to se jest všecko stalo a naplnilo v čas Tita a Vespeziana. Cožť sě již tobě zdá, již li se[68]„se“ je nadepsáno písařem jest Syn boží narodil, umřel podlé člověčenstvie? Ovšem toho nemóžeš zapřieti.“

Vece Belial Mojžiešovi: „Ó Mojžieši, ty s’ vždycky byl věren Bohu živému, neb s’ nechtěl jeho opustiti, kdyžto dcera faraonova bieše tě zvolila sobě za syna; že s’ chtěl radějie nazván býti sluhú božím nežli synem královým. Proněžto Buoh, dav prut v rukú tvú, ustanovil jest tě Bohem faraonovým, aby vyvedl lid jeho z Ejipta do země slíbené. A nynieť vizi takovú vieru na tobě k Ježíšovi, protož pověz mi vedlé viery tvé, což tebe chci otázati! Poněvadž Daniel, jakož s’ dřieve pravil, svědčí, že hřiech má vzéti skonánie tehdy, poněvadž jest již Kristus umřel; již jest lidský hřiech shlazen. Proč pak přídružností hřiešní[69]opraveno z původního „hřieši“ nejsú shlazeni, aby všecky zlořečenie na člověka pro hřiech vydaná byly proměněny u požehnánie? Ty vieš, ó Mojžieši, co jest Buoh řekl k hadu, jenž bieše oklamal Evu: Poněvadž si to učinil, zlořečený budeš mezi všemi živoly a hovady zemskými. Na prsích tvých budeš se plaziti a budeš jiesti zemi všecky dny života tvého. Nepřiezeň položím mezi tebú a ženú a mezi semenem tvým