[178v]číslo strany rukopisua s kopími, aby se naplnila řeč Zachariáše proroka, jenž die v XIII. kapitole: Zřiem drže[55]zjevně chybný zápis, v předloze opisu bylo patrně „řemdiže“, zbuď se na pastýře mého, a na němž muže, jenž se mne přidrží. Die pán Buoh všemohúcí zástupóv: Budú bíti pastýře mého a rozprchnú se ovce stáda. Potom ten Pán Ježíš byl jest od židóv posmieván, bit, uplván, tvář jeho zastřiena a tahdy naplněna jest řeč Isaiáše proroka, kterýžto v L. kapitole die: Tělo mé dal sem tepúcím[cc]tepúcím] tepucziem a líce mé zastierajícím[cd]zastierajícím] za/ſtieragicziem, tváři mé neobrátil sem od lajících a plvajících na mě. Pán Buoh pomocník mój, a protož nejsem hanoben. Potom pán Ježíš byl jest bičován po všem těle, že od vrchu hlavy až do pát nebylo jest na něm celosti nalezeno, jakožto Isaiáš svědší u prvnie[ce]prvnie] prnie kapitole a David v XVII. žalmě: Byl sem bičován celý den a kázeň má v jitřie. Potom veden jest byl jako ovce na ukřižovánie, aby naplněna byla řeč Isaiáše proroka, jenž die: Jakožto ovce k zahubení veden jest, a jakožto beránek před střižcem svým umlkne a neotevře ust svých. A obětován jest, neb je chtěl. Potom sú jeho roztáhli na kříži a probodli ruce i nohy jeho, aby bylo naplněno písmo prorocké, neb David die u XXV. žalmě: Hospodin jest kraloval od dřeva. O kterémžto dřevu psáno jest u podobenstvie v knihách Ezechiele proroka v XXX. a v VII. kapitole o dvú dřevú, kterážto slova v hromadu znamenají kříž. Isaiáš v L. v IIII. kapitole die: Rozšiř miesto stanu tvého a kuože schrán tvých roztiehni, nelituj dlúho, učiň provázky, potvrď hřebóv tvých, neb na pravici a na levici pronikneš a sémě tvé pohané děditi budú. A Zachariáš ve CIIII. kapitole die: Které sú rány tvé tyto uprostřed rukú tvú? A die: těmito sem raněn v domě těch, ješto milováchu mě. A David v žalmě v XXI. die: Proklali sú ruce mé a nohy mé, rozečtli sú všecky kosti mé, rozdělili sú sobě rúcho mé a na oděv mój metali sú los. A potom pánu Ježíšovi na kříži žieznivému dali sú píti žluč a ocet, a tu naplněna jest řeč Davidova, kteráž jest psána v žalmě LX. a VIII.: Dali sú pokrm mój žluč a v žiezni méj napojili mě octem.

Také vieš li, ó Belial, co jest o tom mluvil v duchu Šalomún súdce náš, v osobě židovské[56]sic! píše takto v knihách Múdrosti v druhé kapitole: Oklamajme spravedlivého, neb jest neužitečen nám a protiví[cf]protiví] protiw se činóm našim a porokuje