sm[181v]číslo strany rukopisulúvu, kterúžto jest měl s Davidem a z domem jeho, snad pro hřešenie jich, neb takto stojí psáno v Třetích[cm]Třetích] trzetiech knihách Králových v VIII. kapitole, kdežto Buoh se smlúval z Davidem[64]následuje „a s domem jeho“, podtečkováno písařem, a řka: Nebude otlúčen muž z tebe přede mnú, aby neseděl na stolici israhelské, ale takto budú li ostrahovati synové tvoji zákona mého a budú li choditi přede mnú, jakožto ty si chodil. A ta smlúva byla jest přísahú potvrzena, jakož to psáno jest v žalmě LXXX. a VIII.: přisáhl jest Buoh Davidovi pravdu, z plodu břicha tvého posadím na tvú stolici, budú li synové tvoji ostřéhati poručenstvie mého a svědectví mých, kterážto bude je učiti. A synové jich až na věky budú seděti na stolici tvé. Ale věz, ó Mojžieši, žeť sú synové Davidovi nezachovali zákona božieho, jakožto David najprvé v ucho tobě praviec. Šalomún súdce náš klaněl se jest modlám a Boha jest opustil, jakožto psáno jest v Třetích[cn]Třetích] trzetiech knihách Králových v XI. kapitole. Druhé Roboam a Abiáš syn jeho, jichžto srdce nebiechu dokonale se pánem Bohem, ale v těžkých hřieších chodili sú před očima jeho, jakožto psáno jest v Třetích[co]Třetích] trzeti/ech knihách Královských v XV. kapitole. Třetie Joram syn Jozafatóv klaněl se jest modlám na výsostech, jakožto psáno jest v Prvních knihách Paralipomenon v XXI. kapitole, a též jeho syn Isaiáš, jakož stojí psáno v týchž knihách v XXI. kapitole. Také vieš, že srdce Ajášovo nebylo jest upřiemně z Bohem, a tak o mnohých jiných, a zvláště o Manášovi, jenž jest mnohé nešlechetenstvie činil proti Hospodinu. A protož, ó Mojžieši, poněvadž sú synové Davidovi nezachovali zákona božieho, nebyl jest povinen Buoh držeti slibu z Davidem učiněného a přísahú potvrzeného, a protož nenie podobné, by Syn boží přijal člověčie přirozenie z Davidova semene, kteréžto bylo jest hřiešné.“

Odpovědě Mojžieš: „Ó Belial, kterak vtipně odpory činíš proti mému pravení. Však to věz, že kakžkolivěk dřieve řečení z kmene Davidova pošlí hřešili sú smrtedlně, však pro to sú té smlúvy božské nerušili. A to móžeš dobře znamenati u potomce[65]sic! řeči té smlúvy, jenž stojí v žalmě osmdesátém osmém: On nazývati mne bude: Otec mój si ty. A já prvorozený postavím jeho povýšeného nad krále zemské. Na věky zachovám jemu milosrdenstvie mé a po[182r]číslo strany rukopisuručenstvie