poně[185v]číslo strany rukopisuvadž jest tvój pán Ježíš zahuben ot lidu židovského, jenž jest lid boží, tehdy tvój pán Ježíš nenie Kristus. A také ten lid židovský podlé zákona božieho zahubil jest toho Ježíše, neb psáno jest v Druhých knihách zákonných v XVIII. kapitole: Prorok, jenž svú chlubností zkřiven – a bude chtieti mluviti a ve jméno mé, což sem já jemu nepřikázal, aby mluvil, anebo ve jméno bohóv cizích bude mluviti – má zahuben býti. Ale by byl lid židovský poznal, že tvój pán Ježíš mluví ve jméno boží, zajisté byli by jeho nezahubili, ale brž byli by slyšeli. I zdali nevieš, Mojžieši, že ten lid židovský jest národ boží zvolený, královstvie, kněžstvie, lid svatý a lid dobytý, kterýžto pán Bóh ot počátka světa miloval jest? A zachoval jest lid zajisté obřezování kmene Abrahamova, v němžto vždycky pán Buoh znám jest byl. A on jsa zproštěn z Ejipta, suchú nohú přešel jest přes moře. Však vieš, ó Mojžieši, že tomu lidu dštil jest Buoh mannu na púšti a ve dne i v noci v slúpě ohnivém před nimi jest chodil. A jediný tento lid duostojen byl jest zákon jeho přijieti a hlas jeho slyšeti, v kterémžto zákoně témuž lidu slíben byl jest Kristus, aby k němu přišel a zprostil jej ot hřiechóv jeho. A protož, ó Mojžieši, tutoť sem dolíčil, že tvój pán Ježíš ani byl ani jest Kristus.“

Tehda Mojžieš, jako by klamal Belialem a jeho řečí, vece k němu: „Ó Belial, zdali nevieš, že jakož Buoh Otec kraloval jest nad židy skrze obřezánie, též Syn jeho má kralovati nad pohany skrze křest a Duch svatý skrze zaniecenie lásky nade všemi lidmi, aby byli jeden ovčinec a jeden pastýř? A jakožto Buoh Otec nekraloval jest nad židy bez Syna a Ducha svatého, též Syn nebude kralovati nad pohany bez Otce a Ducha svatého a Duch svatý nebude kralovati nade všemi lidmi bez Otce a Syna. A protož měl jest Syn boží kralovati nad pohany skrze křest. Kakžkolivěk to se jest stalo s Otcem i Duchem svatým, však v tomto příchodu Syna božieho ten lid židovský nebyl jest jeho skutečnie kralovánie, a protož ten lid jest jeho zahubil, a tak die Daniel pravě, že nebude lid jeho, kterýžto má jej zahubiti, aby to pravda byla. Slyš Isaiáše proroka v LX. kapitole a v V. kapitole, jenž die: Ej, já ku pohanóm, jenž sú mne neznali a kteří sú jména mého nenazývali. Také věz to, Belial, žeť sú pána mého Ježíše pohané zahubili, ale ne židé,